Výmoly.cz znají nejhorší díry roku 2016 na silnicích v ČR

Do 6. ročníku ankety přišlo úctyhodných 107 000 hlasů. Silnice v okrese Česká Lípa bodovaly v první desítce hned dvakrát. Silničáři opravili už 35 % letos nahlášených výtluků.

Projekt nadace pojišťovny Generali Výmoly.cz dnes vyhlásil výsledky 6. ročníku ankety „Nejhorší díra republiky“. „V letošním hlasování získala nepopulární prvenství silnice v Doksech, okres Česká Lípa. V první desítce nejhorších silničních výtluků se objevila hned třikrát Praha, dvakrát Opava a dvakrát Česká Lípa. Dva výtluky z první desítky jsou již opravené a u dalších dvou došlo k provizorní korekci,“ komentuje výsledky ankety Petr Čaník z Výmoly.cz. Do ankety letos přišlo více než 107 tisíc hlasů. Aktivita motoristů přispívá k efektivnějšímu řešení stavu a bezpečnosti silnic. Prostřednictvím mobilní aplikace pomáhají motoristé monitorovat stav vozovek. Informace následně putují přes portál www.vymoly.cz přímo k silničářům.

Pokračování textu Výmoly.cz znají nejhorší díry roku 2016 na silnicích v ČR

Inteligentní tlumiče vycítí výtluky a přizpůsobí se

Americký vůz Ford Fusion, který v Evropě dobře známe pod jménem Mondeo, dostane speciální inteligentní tlumiče. Proč inteligentní? Díky unikátní technologii totiž dokáží vycítit výtluk ještě před tím, než se do něj podvozek zakousne. Výsledkem je pak nejen pohodlnější cestování a přesvědčivější jízdní projev, ale také menší opotřebení vozu způsobené jízdou po výtlucích a tím pádem i nižší náklady na následné opravy.

Cit dodávají senzory

Inteligentní technologie, která jakoby „vycítí“ blížící se výmol či nerovnost, by se mohla zdát jako ze světa sci-fi. Přitom půjde o sériově dodávané technologické řešení, byť, pravda, určené jen pro americký Fusion v nejsilnější verzi V6 (330 koní). Ve své třídě jde přitom o jediný vůz, který tuto technologii nabízí.

Logická otázka, která se nabízí, je, jak to celé funguje. Systém je postaven na skupině senzorů, které každé dvě milisekundy zjišťují, zda se přední náprava nezačíná vlivem výmolu „bořit“ pod úroveň silniční komunikace. Pokud ano, vyšlou senzory signál do palubního počítače, který tlumič okamžitě zpevní. Nejefektivněji bude technologie samozřejmě fungovat na zadní nápravě, která přes nerovnost jakoby přeletí a vy neucítíte skoro žádný náraz.

Systém má celou řadu předností. Kromě většího pohodlí a celkového jízdního komfortu jde také o lepší jízdní vlastnosti. Na problematických či technicky náročných úsecích si můžete s autem dovolit mnohem více. Podvozek se totiž bude chovat výrazně jistěji. V neposlední řadě pak inteligentní tlumiče přivítá i peněženka majitele vozu s touto technologií. Ušetří totiž nemalé prostředky za opravy vzniklé po jízdě na výrazně poškozených silnicích.

12 senzorů sepínajících každé 2 milisekundy

Celý systém pracuje mimořádně rychle. Senzory spínají každé dvě milisekundy, díky čemuž je zajištěna dostatečně rychlá reakce i při rychlostech vysoko nad povolený limit. O správnou tuhost odpružení se stará 12 vysoce citlivých čidel, která pracují v součinnosti s palubním počítačem .

Ford testuje jízdu po výtlucích na speciální dráze

Automobilka Ford tuto pokročilou technologii testovala na řadě míst, mimo jiné i v belgickém městě Lommel. V Lommel proto, že se zde nachází speciální zkušební dráha, na které modrý ovál testuje opotřebení podvozku a dalších součástek. Zkušební dráha je totiž tvořena rozbitými cestami s výmoly a výtluky všech hloubek a druhů.

Objeví se technologie i v Evropě?

Inteligentní podvozek, o kterém je řeč výše, můžeme prozatím najít výhradně u vozu Ford Fusion ve specifikaci V6 Sport. Možná vás teď napadá, jestli není Fusion V6 Sport předzvěstí Mondea ST. No, buďme realisté. Oficiální kanály zatím nic podobného nenaznačují. Na druhou stranu vzhledem k poměrně velkému zájmu o silné vozy střední třídy je možné, že k nám nakonec modrý ovál zpoza velké louže nové Mondeo ST přiveze. Ostatně, s našimi cestami bychom si takovou špičkovou technologii bezpochyby zasloužili.

Tak co, dali byste si nové Mondeo v „estéčkové“ verzi s proti-výtlukovou technologií líbit? A na které dráze, tankodromu či silničním úseku byste tuto technologii testovali vy?

Američan uspořádal narozeninovou párty. Oslavencem byla díra v silnici

Srandičky, srandičky, na ty tě užije. Asi tak nějak nás nespočetně krát častovaly naše maminky a babičky vždy, když jsme coby dítka provedli nějakou tu vylomeninu. Bohužel ne vždy se ale člověk uchýlí k nějaké klukovině proto, že je mu do zpěvu. V případě jistého Američana ze státu Mississippi byl humor až poslední možností, jak upozornit na neutěšený stav vozovky poblíž svého bydliště.

Hodně štěstí, milá díro, hodně štěstí, zdraví…

Zpravodajskými portály a sociálními sítěmi nedávno rychlostí kulového blesku proletěla zpráva o jistém Eddiem Prosserovi z města Jackson v americkém státě Missisippi. Ten se rozhodl uspořádat narozeninovou párty pro, světe, div se, výmol na silnici poblíž místa, kde žije. Nespokojený muž už se nemohl dívat na to, jak úřady výtluk neustále ignorují, a jal se jednat. K jejím prvním narozeninám díře daroval stojan s obřím vlastnoručně psaným narozeninovým přáním (z několika stran se přitom dočkal pochvaly za úhlednost rukopisu) a balónek. 

První narozeniny byly také poslední. Úřady zareagovaly

Ať už si o tomto mississipském kreativci myslíte cokoliv, jisté je jedno. Poté, co zpráva o netradiční narozeninové oslavě proběhla nejprve místními a pak národními a mezinárodními sdělovacími prostředky, na Proserovu nestandardní stížnost úřady promptně zareagovaly a díru opravily. Tak doufejme, že se po ní místním nebude stýskat.

A co vy? Také máte chuť nějakému tomu notoricky známému a zarputile ignorovanému výmolu uspořádat podobnou veselici? Napadá vás nějaký podobně kreativní způsob, jak vtipně a zároveň rezolutně upozornit na nervy drásající stav některých našich cest? Budeme rádi, když nám o něm napíšete.

Česko hledá Nejhorší díru republiky (TZ, 12.4.2016)

Praha (12. dubna 2016) – Výmoly.cz za podpory nadace pojišťovny Generali a pod záštitou BESIPu vyhlašují 6. ročník motoristické ankety Nejhorší díra republiky. Hlasovat pro nejhorší výtluk na českých silnicích lze na www.vymoly.cz do 31. července 2016. Výmoly.cz jsou komunikačním kanálem mezi motoristy a silničáři. Prostřednictvím mobilních aplikací a portálu Výmoly.cz pomáhají motoristé silničářům monitorovat stav českých silnic a upozorňují na výtluky či celé úseky, které je po zimě potřeba opravit. Data od motoristů předává systém přímo odpovědným silničářům. Díky jejich aktivnímu přístupu se za dobu trvání projektu podařilo opravit téměř polovinu z 6 tisíc nahlášených výtluků. V minulém roce jich bylo nejvíce opraveno v Praze, která jako Nejaktivnější kraj loňského roku získá dar 100 tisíc korun od nadace pojišťovny Generali. Motoristé mohou letos kromě výmolů nově upozorňovat také na nepřehledné železniční přejezdy a nebezpečná místa na silnicích.

Pokračování textu Česko hledá Nejhorší díru republiky (TZ, 12.4.2016)

Tipy Besipu pro větší bezpečnost na železničních přejezdech

Podceňujeme reálné nebezpečí. Přeceňujeme vlastní možnosti. Nejsme jako řidiči disciplinovaní a porušujeme hned několik základních a jasných pravidel. Kombinace těchto rysů způsobuje fatální důsledky zejména na železničních přejezdech. Jak neúprosně ukazují statistiky, v drtivé většině jsou viníky nehod na železničních přejezdech právě řidiči. Ve spolupráci s Besipem jsme pro vás připravili souhrn základních pravidel, jak se chovat na železničních přejezdech.

Pokračování textu Tipy Besipu pro větší bezpečnost na železničních přejezdech

Dlážděný povrch a maximální rychlost 160 km/h. Historie českých dálnic je více než zajímavá

Ve 30. letech minulého století bylo tehdejší Československo jednou z nejvíce průkopnických zemí světa, co se týče stavby silniční infrastruktury. Už v roce 1935 spatřil světlo světa návrh počítající s dálničním spojením západních Čech a východního Slovenska. Během druhé světové války pak započala stavba dálnic, po kterých se mělo jezdit až 160 km/h.

Československo patřilo ke světové špičce. Většina návrhů skončila jen na papíře

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí na světě, které začaly se stavbou dálnic. Oproti té současné se ale tehdejší síť hodně lišila, a to hned z několika pohledů.

Dnes může znít docela paradoxně to, že se v návrzích z této doby jakoby nepočítalo s velkými městy. Projekt Národní silnice Plzeň – Košice představený v roce 1935 počítal s tím, že bude dálnice míjet jak Prahu, tak Brno. A ani Baťova „Silniční magistrála,“ která by propojovala celé tehdejší Československo od Chebu až po město Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi, se velkých měst neměla dotýkat.

Baťovým plánům zatnula tipec válka

Baťův projekt byl na rozdíl od Národní silnice Plzeň – Košice skutečně schválen. Realizace se ale vlivem druhé světové války nedočkal. Místo Silniční magistrály je začátkem listopadu 1938 pod taktovkou Německa vydáno rozhodnutí o vypracování projektu dálkové silnice spojující Prahu, Jihlavu, Brno, Zlín a hranice se Slovenskem.

19. listopadu 1938 pak Československo pod nátlakem podepisuje dohodu o stavbě „německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně – měla se poblíž Brna křížit s dálkovou silnicí z Prahy na Slovensko. Ještě v prosinci téhož roku pak začínají práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Němci chtěli na dálnicích až 160 km/h a částečně dlážděný povrch

Za německé okupace se na českém území začalo stavět hned několik dálnic. V tehdejších plánech se počítalo s tím, že bude povrch dálnic ze dvou třetin betonový, zbytek pak měl být dlážděný. To už je asi z dnešního pohledu nepředstavitelné. Na druhou stranu zcela nesrovnatelná byla tehdy i hustota provozu.

Každá dálnice měla mít svá odpočívadla a stanice nouzového volání

Ve válečných plánech se počítalo s tím, že se budou podél každé dálnice nacházet tzv. zásobiště. Šlo v zásadě o obdobu dnešních odpočívek s tím, že se zásobiště měla zpravidla stavět v místě napojení běžné silnice na dálnici. Důvodem bylo umožnit řidičům natankovat ještě před vjezdem na dálnici.

Poměrně sofistikovaná měla už tehdy být i správa dálnic. Dálnice měla být rozdělena na úseky v délce několika desítek kilometrů. O sjízdnost každého z nich se měl starat cestmistr, kterému byli podřízeni cestáři. Počítalo se i s hlásnou službou v případě nehody či jiných potíží. A v neposlední řadě měly být podél dálnic na každých 2-3 kilometrech rozmístěny stanice nouzového volání.

V dnešní době se z řad řidičů ozývá spíše nouzové volání po opravách a udržování bezpečného stavu českých silnic a dálnic. Chcete-li i vy připojit svůj hlas po zlepšení konkrétních silničních úseků, připojte se mezi aktivní přispěvatele portálu Výmoly.cz.

Slovu „dálnice“ bude zanedlouho 80 let. Víte, jak vzniklo?

Slovo „dálnice“ jakoby bylo v českém jazyce od nepaměti. Ve skutečnosti ale vzniklo až těsně před 2. světovou válkou. Jde vlastně o kombinaci slov „silnice“ a „dálková“ a hlavní motivací k jejímu zavedení byla snaha o nahrazení cizojazyčných slov jako „autostráda“ či „autodráha“.

Pokračování textu Slovu „dálnice“ bude zanedlouho 80 let. Víte, jak vzniklo?

Z velmoci k tankodromu. První dálnice jsme stavěli už ve 30. letech

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které začaly s realizací plánů stavby dálkových silnic. Ke světové špičce jsme přitom patřili také, co se týče použitých technologií a parametrů. Bohužel řadě plánů učinila přítrž druhá světová válka. Díky ní např. nebyla nikdy zrealizována tzv. Baťova dálnice vedoucí ze západních Čech až po tehdejší Podkarpatskou Rus. Ta, z dnešního pohledu velmi překvapivě, míjela jak Prahu, tak Brno.

Pokračování textu Z velmoci k tankodromu. První dálnice jsme stavěli už ve 30. letech

Vyhlášení výsledků soutěže Nejaktivnější výmoláři roku 2015

Podobně jako v předchozích letech i letos oceňuje projekt Výmoly.cz své nejaktivnější přispěvatele v měsíčních i celoročních soutěžích. Rádi bychom tak poděkovali všem, kdo aktivně přispívají k monitorování stavu českých silnic. Děkujeme, že si všímáte silničních úseků, které je potřeba opravit, a že rovněž sledujete jejich opravy.

Soutěž o nejaktivnější výmoláře probíhala od 15. dubna 2015 do 31. prosince 2015. Představujeme vám řidiče, kteří přispěli největším počtem snímků poškozených silničních úseků a informací o jejich opravách.

Pokračování textu Vyhlášení výsledků soutěže Nejaktivnější výmoláři roku 2015

Trička Výmoly.cz pro 10 nejaktivnějších přispěvatelů konce roku

Děkujeme všem, kteří ještě na konci roku změnili na Výmoly.cz stav výtluků, který znají ze svého okolí, a pomohli tak aktualizovat informace o stavu našich silnic. Všem nejaktivnějším výmolářům, kteří od 16. do 31. prosince 2015 s aktualizací stavu výtluků pomohli, zasíláme jako poděkování tričko Výmoly.cz.

Výherci trička Výmoly.cz

  1. Tom M.
  2. David H.
  3. Václav Kliment
  4. Jindra Kollerová
  5. Jaroslav Musil
  6. Roman Skokan
  7. David Jeroušek
  8. Galina Šustová
  9. Libor Slavík
  10. Black Black a se stejným počtem bodů také uživatel kamionak davidek

Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se spolu s vámi ze všech opravených silničních úseků, které jsme v roce 2015 – i díky vaší aktivitě – zaznamenali.