Česko hledá Nejhorší díru republiky (TZ, 12.4.2016)

Praha (12. dubna 2016) – Výmoly.cz za podpory nadace pojišťovny Generali a pod záštitou BESIPu vyhlašují 6. ročník motoristické ankety Nejhorší díra republiky. Hlasovat pro nejhorší výtluk na českých silnicích lze na www.vymoly.cz do 31. července 2016. Výmoly.cz jsou komunikačním kanálem mezi motoristy a silničáři. Prostřednictvím mobilních aplikací a portálu Výmoly.cz pomáhají motoristé silničářům monitorovat stav českých silnic a upozorňují na výtluky či celé úseky, které je po zimě potřeba opravit. Data od motoristů předává systém přímo odpovědným silničářům. Díky jejich aktivnímu přístupu se za dobu trvání projektu podařilo opravit téměř polovinu z 6 tisíc nahlášených výtluků. V minulém roce jich bylo nejvíce opraveno v Praze, která jako Nejaktivnější kraj loňského roku získá dar 100 tisíc korun od nadace pojišťovny Generali. Motoristé mohou letos kromě výmolů nově upozorňovat také na nepřehledné železniční přejezdy a nebezpečná místa na silnicích.

Pokračování textu Česko hledá Nejhorší díru republiky (TZ, 12.4.2016)

Tipy Besipu pro větší bezpečnost na železničních přejezdech

Podceňujeme reálné nebezpečí. Přeceňujeme vlastní možnosti. Nejsme jako řidiči disciplinovaní a porušujeme hned několik základních a jasných pravidel. Kombinace těchto rysů způsobuje fatální důsledky zejména na železničních přejezdech. Jak neúprosně ukazují statistiky, v drtivé většině jsou viníky nehod na železničních přejezdech právě řidiči. Ve spolupráci s Besipem jsme pro vás připravili souhrn základních pravidel, jak se chovat na železničních přejezdech.

Pokračování textu Tipy Besipu pro větší bezpečnost na železničních přejezdech

Dlážděný povrch a maximální rychlost 160 km/h. Historie českých dálnic je více než zajímavá

Ve 30. letech minulého století bylo tehdejší Československo jednou z nejvíce průkopnických zemí světa, co se týče stavby silniční infrastruktury. Už v roce 1935 spatřil světlo světa návrh počítající s dálničním spojením západních Čech a východního Slovenska. Během druhé světové války pak započala stavba dálnic, po kterých se mělo jezdit až 160 km/h.

Československo patřilo ke světové špičce. Většina návrhů skončila jen na papíře

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí na světě, které začaly se stavbou dálnic. Oproti té současné se ale tehdejší síť hodně lišila, a to hned z několika pohledů.

Dnes může znít docela paradoxně to, že se v návrzích z této doby jakoby nepočítalo s velkými městy. Projekt Národní silnice Plzeň – Košice představený v roce 1935 počítal s tím, že bude dálnice míjet jak Prahu, tak Brno. A ani Baťova „Silniční magistrála,“ která by propojovala celé tehdejší Československo od Chebu až po město Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi, se velkých měst neměla dotýkat.

Baťovým plánům zatnula tipec válka

Baťův projekt byl na rozdíl od Národní silnice Plzeň – Košice skutečně schválen. Realizace se ale vlivem druhé světové války nedočkal. Místo Silniční magistrály je začátkem listopadu 1938 pod taktovkou Německa vydáno rozhodnutí o vypracování projektu dálkové silnice spojující Prahu, Jihlavu, Brno, Zlín a hranice se Slovenskem.

19. listopadu 1938 pak Československo pod nátlakem podepisuje dohodu o stavbě „německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně – měla se poblíž Brna křížit s dálkovou silnicí z Prahy na Slovensko. Ještě v prosinci téhož roku pak začínají práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Němci chtěli na dálnicích až 160 km/h a částečně dlážděný povrch

Za německé okupace se na českém území začalo stavět hned několik dálnic. V tehdejších plánech se počítalo s tím, že bude povrch dálnic ze dvou třetin betonový, zbytek pak měl být dlážděný. To už je asi z dnešního pohledu nepředstavitelné. Na druhou stranu zcela nesrovnatelná byla tehdy i hustota provozu.

Každá dálnice měla mít svá odpočívadla a stanice nouzového volání

Ve válečných plánech se počítalo s tím, že se budou podél každé dálnice nacházet tzv. zásobiště. Šlo v zásadě o obdobu dnešních odpočívek s tím, že se zásobiště měla zpravidla stavět v místě napojení běžné silnice na dálnici. Důvodem bylo umožnit řidičům natankovat ještě před vjezdem na dálnici.

Poměrně sofistikovaná měla už tehdy být i správa dálnic. Dálnice měla být rozdělena na úseky v délce několika desítek kilometrů. O sjízdnost každého z nich se měl starat cestmistr, kterému byli podřízeni cestáři. Počítalo se i s hlásnou službou v případě nehody či jiných potíží. A v neposlední řadě měly být podél dálnic na každých 2-3 kilometrech rozmístěny stanice nouzového volání.

V dnešní době se z řad řidičů ozývá spíše nouzové volání po opravách a udržování bezpečného stavu českých silnic a dálnic. Chcete-li i vy připojit svůj hlas po zlepšení konkrétních silničních úseků, připojte se mezi aktivní přispěvatele portálu Výmoly.cz.

Slovu „dálnice“ bude zanedlouho 80 let. Víte, jak vzniklo?

Slovo „dálnice“ jakoby bylo v českém jazyce od nepaměti. Ve skutečnosti ale vzniklo až těsně před 2. světovou válkou. Jde vlastně o kombinaci slov „silnice“ a „dálková“ a hlavní motivací k jejímu zavedení byla snaha o nahrazení cizojazyčných slov jako „autostráda“ či „autodráha“.

Pokračování textu Slovu „dálnice“ bude zanedlouho 80 let. Víte, jak vzniklo?

Z velmoci k tankodromu. První dálnice jsme stavěli už ve 30. letech

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které začaly s realizací plánů stavby dálkových silnic. Ke světové špičce jsme přitom patřili také, co se týče použitých technologií a parametrů. Bohužel řadě plánů učinila přítrž druhá světová válka. Díky ní např. nebyla nikdy zrealizována tzv. Baťova dálnice vedoucí ze západních Čech až po tehdejší Podkarpatskou Rus. Ta, z dnešního pohledu velmi překvapivě, míjela jak Prahu, tak Brno.

Pokračování textu Z velmoci k tankodromu. První dálnice jsme stavěli už ve 30. letech

Vyhlášení výsledků soutěže Nejaktivnější výmoláři roku 2015

Podobně jako v předchozích letech i letos oceňuje projekt Výmoly.cz své nejaktivnější přispěvatele v měsíčních i celoročních soutěžích. Rádi bychom tak poděkovali všem, kdo aktivně přispívají k monitorování stavu českých silnic. Děkujeme, že si všímáte silničních úseků, které je potřeba opravit, a že rovněž sledujete jejich opravy.

Soutěž o nejaktivnější výmoláře probíhala od 15. dubna 2015 do 31. prosince 2015. Představujeme vám řidiče, kteří přispěli největším počtem snímků poškozených silničních úseků a informací o jejich opravách.

Pokračování textu Vyhlášení výsledků soutěže Nejaktivnější výmoláři roku 2015

Trička Výmoly.cz pro 10 nejaktivnějších přispěvatelů konce roku

Děkujeme všem, kteří ještě na konci roku změnili na Výmoly.cz stav výtluků, který znají ze svého okolí, a pomohli tak aktualizovat informace o stavu našich silnic. Všem nejaktivnějším výmolářům, kteří od 16. do 31. prosince 2015 s aktualizací stavu výtluků pomohli, zasíláme jako poděkování tričko Výmoly.cz.

Výherci trička Výmoly.cz

  1. Tom M.
  2. David H.
  3. Václav Kliment
  4. Jindra Kollerová
  5. Jaroslav Musil
  6. Roman Skokan
  7. David Jeroušek
  8. Galina Šustová
  9. Libor Slavík
  10. Black Black a se stejným počtem bodů také uživatel kamionak davidek

Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se spolu s vámi ze všech opravených silničních úseků, které jsme v roce 2015 – i díky vaší aktivitě – zaznamenali.

Jak jsou na tom aktuálně vaše výtluky?

Konec roku je tu a s ním se blíží i závěr celoroční soutěže Výmoly.cz o nejaktivnějšího výmoláře roku. Přidejte si na své konto ještě do 31. prosince 2015 nové body a zkontrolujte již nahlášené výtluky, které na cestách vídáte. Mnoho jich letos prošlo opravou. Jsou mezi nimi i ty vaše? A ví už o tom ostatní na Výmoly.cz? Pomožte nám výmoly aktualizovat.

Podívejte se starým výmolům na zoubek

V celoroční soutěži o nejaktivnějšího výmoláře roku můžete sbírat body za svou aktivitu na www.vymoly.cz ještě do 31.12.2015.

Pokud ve svém okolí máte výtluky, které prošly v posledních měsících dílčí opravou, nebo leží na silnici, která prošla částečnou či kompletní rekonstrukcí, dejte o tom na portále Výmoly.cz vědět ostatním.

Stačí u již nahlášených výmolů aktualizovat jejich stav pomocí tlačítka „Nová kontrola“.

Trička Výmoly.cz pro 10 nejaktivnějších výmolářů v závěru roku

Aktualizujte stavy co největšího počtu výmolů ve svém okolí od 16. do 31.12.2015. Nejaktivnějších 10 přispěvatelů odměníme tričkem Výmoly.cz.

tricko-vymoly

Zůstaňme v kontaktu

Sledujte Výmoly.cz na Facebooku
Odebírejte naše novinky a tipy

Máme vítěze fotografické soutěže o nový chytrý telefon.

Prvenství putuje do okresu Třebíč.

Až do 30. listopadu se mohl kdokoliv z vás zúčastnit soutěže o nový telefon Samsung Galaxy Trend. Stačilo poslat fotku některého z opravených úseků, o kterých jsme vás informovali na Výmoly.cz, a počkat, zda jej odborná porota vyhodnotí jako nejlepší. Zajímavých fotek se sešla velká spousta. Porotci se ale nakonec rozhodli poslat pomyslné zlato do okresu Třebíč, přesněji do obce Svatoslav.

Vítěz dostává nový smartphone s nainstalovanou aplikací Výmoly.

Odborná porota složená z pracovníků společnosti Plus Design & Marketing s.r.o. udělila po pečlivém zvážení hlavní cenu ve formě nového chytrého telefonu s aplikací Výmoly panu Hynku Seinerovi. Bylo to za fotografii opraveného úseku silnice 3. třídy  (III/35110) u obce Svatoslav v okrese Třebíč. Řidiči se zde museli řadu let potýkat s hlubokými výtluky a uvolněným štěrkem. Řada z nich zde přicházela o nervy, někdy i o kola. Dnes už se ale silnice těší novému povrchu.

IMG_0232

Staňte se součástí projektu Výmoly.cz. Pomozte nám aktivně řešit stav (nejen) českých silnic.

Výmoly.cz by nemohly existovat bez řidičů, kteří aktivně prostřednictvím webu a mobilních aplikací upozorňují na neutěšené úseky silnic v České republice i v zahraničí. Na výmoly.cz se dozvíte o konkrétních místech, ve kterých je nutná zvýšená opatrnost. Především je ale naší snahou poskytovat aktuální data přímo správcům silnic, kteří pak mohou na situaci hbitěji reagovat a problematické úseky opravovat. Těší nás, že je téměř polovina všech výtluků, které motoristé od spuštění projektu nahlásili, již opravená.

Rok 2015 byl ve znamení rekonstrukcí.

Letošní rok by měl být z hlediska peněz proinvestovaných na opravách silnic velmi silný. Celkový účet se vyšplhá nad 11 miliard korun, z nichž většina půjde na opravu dálnic a silnic vyšších tříd. Velice aktivně se letos rekonstruovalo např. v oblasti Brna – zde dostaly nový kabát jak dálnice D1 tak D2 – a pak také ve Středočeském kraji. Zde se silničáři vrhli na několik úseků rychlostních silnic a pak na dálnice D1 a D5. No a samostatnou kapitolou je potom celková rekonstrukce naší nejstarší, nejvytíženější a vtipy o kvalitě povrchu nejopředenější D1.

Nejaktivnější výmoláři měsíce října – výherci soutěže

Odměňujeme nejaktivnější řidiče, kteří jsou na Výmoly.cz nejčastějšími autory nově přidaných fotek českých výtluků, aktualizují stav již evidovaných silnic a hodnotí stav silničních úseků pomocí hodnocení na Výmoly.cz. Kdo se stal výmolářem měsíce října 2015 a odnese si odměnu ve výši 500 Kč?

Výmoláři měsíce října 2015

V říjnu 2015 byli nejaktivnějšími výmoláři na portálu Výmoly.cz uživatelé:

Pokračování textu Nejaktivnější výmoláři měsíce října – výherci soutěže