Slovo „dálnice“ jakoby bylo v českém jazyce od nepaměti. Ve skutečnosti ale vzniklo až těsně před 2. světovou válkou. Jde vlastně o kombinaci slov „silnice“ a „dálková“ a hlavní motivací k jejímu zavedení byla snaha o nahrazení cizojazyčných slov jako „autostráda“ či „autodráha“.

Slovo bylo poprvé použito na konci roku 1938

Do českého slovníku vstoupilo slovíčko dálnice oficiálně 23. prosince 1938. Slovo, jehož autorství je přisuzováno jistému Ing. Karlu Chmelovi, stavebnímu projektantovi v rámci VSDS (Velitelství stavby dálkových silnic – tehdejší obdoba současného ŘSD), v sobě přitom kombinuje právě výrazy silnice a dálková. Až do roku 1938 se totiž v Čechách užívalo buďto slovo autostráda, anebo případně autodráha. Druhé jmenované pak vzniklo doslovným (a krkolomným) překladem německého „Autobahn“.

Vadil cizí původ i nepřesnost

Chmel argumentoval kromě cizího původu výše uvedených slov také jejich stylistickou nešikovnosti a faktickou nepřesností. Dálkové silnice totiž neměly být (a nebyly) určeny jen autům, nýbrž také autobusům, motocyklům a dalším dopravním prostředkům. Ve svém návrhu jmenuje Chmel také jízdní kola – dnes již úsměvná představa – a „případně jiná dnes neznámá vozidla“.

Druhá světová válka znamenala návrat „autostrád“

Slovo dálnice se v českém jazyce ani neohřálo a už muselo bojovat o přežití. Po anexi Sudetů a vzniku Slovenského štátu se působnost Generálního ředitelství stavby dálnic (GŘSD) – nástupce VSDS – omezila jen na okleštěná území Čech a Moravy. Němci pak zavedli také jízdu vpravo a vynutili si začlenění českých dálnic do své vlastní sítě.

Na začátku roku 1939 tak již byly hotové přípravy na stavbu„německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně. Ještě v prosinci roku 1938 začínají stavební práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Pokud by se dnes hledalo pro dálnici nějaké trefné pojmenování, co myslíte, které by zvítězilo? Máte vlastní tip?