Nejaktivnějšími výmoláři roku 2012 se stali hned tři Zpravodajové Zelené vlny ČRo1 Radiožurnálu. Celkovým vítězem z řad motoristů monitorujících české silnice se stal Tomáš Majling. Jaký je jeho vztah k řízení a k silnicím? A jaký potenciál vidí v projektu Výmoly? Zeptali jsme se.
Tomáši, patříte k nejaktivnějším výmolářům, poměrně pravidelně přispíváte do projektu Výmoly novými výtluky a informacemi o nich. Jste zároveň Zpravodajem Zelené vlny. Jak byste sám sebe charakterizoval jako řidiče?
Jezdím nějakých 14 let. Mám docela rád svižný styl jízdy, ale jezdím samozřejmě vždycky tak, abych neohrožoval ostatní. Taky díky tomu jsem nikdy nebyl účastníkem žádné vážné dopravní nehody. Myslím si, že auto se při běžném provozu v podstatě dá používat jako zdroj komunikace. A to jak v kladném tak i v záporném smyslu slova.
Jaký je obrazně řečeno váš vztah k českým silnicím? A co vás motivovalo zapojit se v takové míře do projektu Výmoly?
Jezdím poměrně hodně. Najezdím ročně okolo devadesáti tisíc kilometrů. Znamená to, že každý den strávím za volantem přibližně 11 hodin. Takže se považuji za řidiče s bohatými zkušenostmi a s velice dobrými znalostmi českých silnic. To je také jeden z důvodů, proč jsem aktivním Zpravodajem Zelené vlny a proč jsem se aktivně zapojil i do projektu Výmoly. Moje setkání s projektem Výmoly byla vlastně náhoda, když jsem na App Store narazil na mobilní aplikaci Výmoly. A pak už to šlo samo. Byla to pro mě určitá výzva. A taky způsob, jak zlepšit stav silnic v mém okolí. Co víc si můžu přát, než bezpečné a dobře sjízdné komunikace. Trávím na nich velkou část svého života.
Baví vás zastavovat na cestách a fotit výtluky? Jak monitoring prakticky provádíte?
Fotit výtluky? Tak to je svým způsobem určitý druh adrenalinu. Čím agresivnější ten výmol, na který narazím, je, tím větší pak je moje radost po jeho opravě. Je to dobrý pocit, z dobrého skutku, prostě z dobré věci. Zastavit na bezpečném místě, udělat fotku a obratem ji odeslat přímo z aplikace, to přitom zabere jen pár minut.
Setkáváte se přitom s nějakými komplikacemi? Máte nějakou historku “z natáčení”? Zatím jsem na žádné extra komplikace při focení výtluků nenarazil. Pokavaď se však jedná o rychlostní komunikaci, kde je provoz v rychlosti 130 km v hodině, jisté riziko tu samozřejmě vzniknout může. V takovém případě je opatrnost určitě na místě.
Kdybyste měl charakterizovat hlavní přínosy, které na projektu Výmoly sám vidíte, které by to byly?
Projekt Výmoly má obrovský potenciál, může pro nás řidiče znamenat do budoucna mnohem bezpečnější jízdu na silnici a celkově lepší stav komunikací u nás v Česku. Myslím si, že už Výmoly ušetřily dost rozbitých ráfků a jiných poškození na vozidlech, nemluvě o nečekaných uhýbacích manévrech při vyhýbání se výmolům. Osobně vidím Výmoly jako aktivitu, která opravdu pomáhá tam, kde je to potřeba. No a jejich další obrovskou výhodou je, že už nyní je ovládání aplikace v telefonu tak jednoduché a intuitivní. A kdo nemá Výmoly v telefonu, může přidávat výmoly hezky z tepla domova na webu. Je to jednoduché a přitom účinné.
Předpokládám, že se v poslední době na stav silnic v Česku zaměřujete o něco více, než v minulosti. Jak hodnotíte práci silničářů? V čem vidíte jejich hlavní mezery/klady? Jaký je váš osobní pohled na jejich práci?
Asi tuším, jak těžká a riziková je práce silničářu v běžném provozu. Dost mě překvapilo, když se po pár týdnech dostalo s opravou i na mé výmoly. S tak rychlou reakcí jsem ani trochu nepočítal. Přes 40 % mnou zadaných výmolů již bylo zdárně opraveno. Rád bych poděkoval těm, co odvedli dobrou práci při opravě nejen “mých” výmolů.
Děkuji za rozhovor.
[Rozhovor připravila Petra Čaníková]