Chtějí-li silničáři preventivně zkontrolovat stav silnice, musejí do vozovky zpravidla navrtat sondy. A to je spojeno s nutností silnici uzavřít. Ruští vědci ale přišli s převratným objevem. Stav silnic budou kontrolovat neinvazivně pomocí radiace. To znamená konec uzavírkám či omezením.

Radiace použitá jinak

Systém, který Rusové nazývají KONDOR, funguje na dvou principech. Mikrovlny odhalí strukturu povrchu cesty. Pomocí radiace pak bude možné zjistit, zda se ve struktuře vozovky nenacházejí nějaké nežádoucí příměsi či zda je hustota materiálu odpovídající. Podobně, jako je zdravotnický rentgen schopný odhalit zlomenou či naštípnutou kost, dokáže KONDOR odhalit skrytá „zranění“, která při každodenním provozu utrpí vozovka.

Snadná lokalizace pomocí GPS

KONDOR představuje mimořádně praktický systém. Je schopný pracovat z jedoucího vozidla, a to až do rychlosti 80 km/h. Díky speciálnímu software je schopný zanášet údaje do digitálních map. Výstupem jeho práce tak bude jakási mapa neutěšených úseků cest, které se sice aktuálně mohou zdát v dobrém stavu. Za několik měsíců se na nich ale v důsledku prasklin v podloží a jiných defektů s velkou pravděpodobností objeví výmoly.

Výzkum pod taktovkou Rosatomu

Systém označovaný jako KONDOR vyvinuli vědci z Vědeckoanalytického ústavu technické fyziky a automatizace (NIITFA), který je součástí státního jaderného koncernu Rosatom. Hlavním účelem NIITFA je nacházet inovativní využití radiačního záření v netradičních oblastech. V minulosti vědci z NIITFA na příklad radiačně ošetřovali vzácné výtisky knih. Zkušenosti ale mají také z mnoha dalších netradičních oblastí, např. z kosmetiky.

Není KONDOR jako KONDOR

Těžko říct, čím se při tvorbě názvu pro unikátní systém vědci inspirovali. Možná jde jen o kombinaci slov KONtrola DORog (kontrola cest). Možná jim ale byl inspirací známý dravý pták. I on má totiž mimořádně ostré – snad až rentgenové – vidění, pomocí kterého odhalí i to, co by se komukoliv jinému mohlo zdát neviditelné. Věděli jste, že dokáže kondor až z kilometrové výšky zaznamenat malé zvíře?

V Čechách monitorujeme stav cest pomocí aplikace

Pokud jde o inovace v oblasti monitorování stavu cest, v Čechách rozhodně nezaostáváme. Díky unikátnímu projektu Výmoly.cz vytváříme mapy problematických úseků. Projekt stojí na řidičích, kteří aktivně prostřednictvím webu a mobilních aplikací upozorňují na neutěšené úseky silnic v České republice i v zahraničí. Na Výmoly.cz se dozvíte o konkrétních místech, ve kterých je nutná zvýšená opatrnost. Především je ale naší snahou poskytovat aktuální data přímo správcům silnic, kteří pak mohou na situaci hbitěji reagovat a problematické úseky opravovat. Těší nás, že je téměř polovina všech výtluků, které motoristé od spuštění projektu nahlásili, již opravená.

Vážíme si všech, kterým situace našich pozemních komunikací není lhostejná a aktivně se zapojují na portálu Výmoly.cz do monitorování stavu českých silnic. Kteří výmoláři byli nejaktivnějšími v měsíci červnu 2017 a za svou snahu tedy budou v rámci naší měsíční soutěže „Výmolář měsíce“ oceněni?

Výmoláři měsíce června 2017

V měsíci červnu se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

• 1. místo: Tomáš M. – získává cenu ve výši 500 Kč za 2835 bodů
• 2. místo: David H. – získává cenu ve výši 500 Kč za 773 bodů
• 3. místo: Milan R. – získává cenu ve výši 500 Kč za 600 bodů

Nejaktivnějším výmolářům gratulujeme. Zapojte se i vy. Každý měsíc můžete vyhrát hodnotné ceny a zároveň pomoci dobré věci.

I nadále odměňujeme ty nejlepší výmoláře, kteří jsou nejaktivnější na portále Výmoly.cz. Kteří výmoláři byli v roce 2016 nejaktivnější?

Výmoláři měsíce dubna 2016

Za měsíc duben 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

• 1. místo: Tom M. – Získává za 4165 bodů a cenu ve výši 500 Kč
• 2. místo: David H. – Získává za 373 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 3. místo: Petr S. – Získává za 355 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce května 2016

Za měsíc květen 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

• 1. místo: Milan R. – Získává za 155 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 2. místo: F. Y. – Získává za 70 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 3. místo: Miroslav P. – Získává za 60 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce června 2016

Za měsíc červen 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

• 1. místo: Tom M. – Získává za 2976 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 2. místo: David H. – Získává za 135 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 3. místo: Martin P. – Získává za 75 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce července 2016

Za měsíc srpen 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

• 1. místo: Richard Ch. – Získává za 65 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 2. místo: Daniel B. – Získává za 45 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 3. místo: Andrej B. – Získává za 45 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce srpna 2016

Za měsíc září 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

• 1. místo: Tom M. – Získává za 1330 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 2. místo: Martin R. – Získává za 210 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 3. místo: David H. – Získává za 155 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce září 2016

Za měsíc září 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

• 1. místo: Michal K. – Získává za 50 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 2. místo: Martin N. – Získává za 45 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 3. místo: Eliška B. – Získává za 40 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce října 2016

Za měsíc září 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

• 1. místo: Tom M. – Získává za 560 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 2. místo: David H. – Získává za 100 bodů cenu ve výši 500 Kč
• 3. místo: Petr M. – Získává za 75 bodů cenu ve výši 500 Kč

Všem výhercům gratulujeme a děkujeme za spolupráci při monitorování stavu českých silnic pomocí portálu Výmoly.cz.

Objevujte nové výmoly a informujte kolegy řidiče a zejména pak správce silnic prostřednictvím portálu Výmoly.cz a staňte se i vy úspěšným Výmolářem. Vyhrát můžete ještě i v naší celoroční soutěži – nejaktivnější Výmolář a nejaktivnější Zpravodaj Zelené vlny roku 2016. Soutěž trvá až do 31.12.2016. Těšíme se na vaše fotografické úlovky a děkujeme vám za aktivní podporu!

Podrobné informace o soutěži naleznete na stránce Soutěž a podrobně v Pravidlech.

Americký vůz Ford Fusion, který v Evropě dobře známe pod jménem Mondeo, dostane speciální inteligentní tlumiče. Proč inteligentní? Díky unikátní technologii totiž dokáží vycítit výtluk ještě před tím, než se do něj podvozek zakousne. Výsledkem je pak nejen pohodlnější cestování a přesvědčivější jízdní projev, ale také menší opotřebení vozu způsobené jízdou po výtlucích a tím pádem i nižší náklady na následné opravy.

Cit dodávají senzory

Inteligentní technologie, která jakoby „vycítí“ blížící se výmol či nerovnost, by se mohla zdát jako ze světa sci-fi. Přitom půjde o sériově dodávané technologické řešení, byť, pravda, určené jen pro americký Fusion v nejsilnější verzi V6 (330 koní). Ve své třídě jde přitom o jediný vůz, který tuto technologii nabízí.

Logická otázka, která se nabízí, je, jak to celé funguje. Systém je postaven na skupině senzorů, které každé dvě milisekundy zjišťují, zda se přední náprava nezačíná vlivem výmolu „bořit“ pod úroveň silniční komunikace. Pokud ano, vyšlou senzory signál do palubního počítače, který tlumič okamžitě zpevní. Nejefektivněji bude technologie samozřejmě fungovat na zadní nápravě, která přes nerovnost jakoby přeletí a vy neucítíte skoro žádný náraz.

Systém má celou řadu předností. Kromě většího pohodlí a celkového jízdního komfortu jde také o lepší jízdní vlastnosti. Na problematických či technicky náročných úsecích si můžete s autem dovolit mnohem více. Podvozek se totiž bude chovat výrazně jistěji. V neposlední řadě pak inteligentní tlumiče přivítá i peněženka majitele vozu s touto technologií. Ušetří totiž nemalé prostředky za opravy vzniklé po jízdě na výrazně poškozených silnicích.

12 senzorů sepínajících každé 2 milisekundy

Celý systém pracuje mimořádně rychle. Senzory spínají každé dvě milisekundy, díky čemuž je zajištěna dostatečně rychlá reakce i při rychlostech vysoko nad povolený limit. O správnou tuhost odpružení se stará 12 vysoce citlivých čidel, která pracují v součinnosti s palubním počítačem .

Ford testuje jízdu po výtlucích na speciální dráze

Automobilka Ford tuto pokročilou technologii testovala na řadě míst, mimo jiné i v belgickém městě Lommel. V Lommel proto, že se zde nachází speciální zkušební dráha, na které modrý ovál testuje opotřebení podvozku a dalších součástek. Zkušební dráha je totiž tvořena rozbitými cestami s výmoly a výtluky všech hloubek a druhů.

Objeví se technologie i v Evropě?

Inteligentní podvozek, o kterém je řeč výše, můžeme prozatím najít výhradně u vozu Ford Fusion ve specifikaci V6 Sport. Možná vás teď napadá, jestli není Fusion V6 Sport předzvěstí Mondea ST. No, buďme realisté. Oficiální kanály zatím nic podobného nenaznačují. Na druhou stranu vzhledem k poměrně velkému zájmu o silné vozy střední třídy je možné, že k nám nakonec modrý ovál zpoza velké louže nové Mondeo ST přiveze. Ostatně, s našimi cestami bychom si takovou špičkovou technologii bezpochyby zasloužili.

Tak co, dali byste si nové Mondeo v „estéčkové“ verzi s proti-výtlukovou technologií líbit? A na které dráze, tankodromu či silničním úseku byste tuto technologii testovali vy?

Srandičky, srandičky, na ty tě užije. Asi tak nějak nás nespočetně krát častovaly naše maminky a babičky vždy, když jsme coby dítka provedli nějakou tu vylomeninu. Bohužel ne vždy se ale člověk uchýlí k nějaké klukovině proto, že je mu do zpěvu. V případě jistého Američana ze státu Mississippi byl humor až poslední možností, jak upozornit na neutěšený stav vozovky poblíž svého bydliště.

Hodně štěstí, milá díro, hodně štěstí, zdraví…

Zpravodajskými portály a sociálními sítěmi nedávno rychlostí kulového blesku proletěla zpráva o jistém Eddiem Prosserovi z města Jackson v americkém státě Missisippi. Ten se rozhodl uspořádat narozeninovou párty pro, světe, div se, výmol na silnici poblíž místa, kde žije. Nespokojený muž už se nemohl dívat na to, jak úřady výtluk neustále ignorují, a jal se jednat. K jejím prvním narozeninám díře daroval stojan s obřím vlastnoručně psaným narozeninovým přáním (z několika stran se přitom dočkal pochvaly za úhlednost rukopisu) a balónek. 

První narozeniny byly také poslední. Úřady zareagovaly

Ať už si o tomto mississipském kreativci myslíte cokoliv, jisté je jedno. Poté, co zpráva o netradiční narozeninové oslavě proběhla nejprve místními a pak národními a mezinárodními sdělovacími prostředky, na Proserovu nestandardní stížnost úřady promptně zareagovaly a díru opravily. Tak doufejme, že se po ní místním nebude stýskat.

A co vy? Také máte chuť nějakému tomu notoricky známému a zarputile ignorovanému výmolu uspořádat podobnou veselici? Napadá vás nějaký podobně kreativní způsob, jak vtipně a zároveň rezolutně upozornit na nervy drásající stav některých našich cest? Budeme rádi, když nám o něm napíšete.

Ve 30. letech minulého století bylo tehdejší Československo jednou z nejvíce průkopnických zemí světa, co se týče stavby silniční infrastruktury. Už v roce 1935 spatřil světlo světa návrh počítající s dálničním spojením západních Čech a východního Slovenska. Během druhé světové války pak započala stavba dálnic, po kterých se mělo jezdit až 160 km/h.

Československo patřilo ke světové špičce. Většina návrhů skončila jen na papíře

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí na světě, které začaly se stavbou dálnic. Oproti té současné se ale tehdejší síť hodně lišila, a to hned z několika pohledů.

Dnes může znít docela paradoxně to, že se v návrzích z této doby jakoby nepočítalo s velkými městy. Projekt Národní silnice Plzeň – Košice představený v roce 1935 počítal s tím, že bude dálnice míjet jak Prahu, tak Brno. A ani Baťova „Silniční magistrála,“ která by propojovala celé tehdejší Československo od Chebu až po město Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi, se velkých měst neměla dotýkat.

Baťovým plánům zatnula tipec válka

Baťův projekt byl na rozdíl od Národní silnice Plzeň – Košice skutečně schválen. Realizace se ale vlivem druhé světové války nedočkal. Místo Silniční magistrály je začátkem listopadu 1938 pod taktovkou Německa vydáno rozhodnutí o vypracování projektu dálkové silnice spojující Prahu, Jihlavu, Brno, Zlín a hranice se Slovenskem.

19. listopadu 1938 pak Československo pod nátlakem podepisuje dohodu o stavbě „německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně – měla se poblíž Brna křížit s dálkovou silnicí z Prahy na Slovensko. Ještě v prosinci téhož roku pak začínají práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Němci chtěli na dálnicích až 160 km/h a částečně dlážděný povrch

Za německé okupace se na českém území začalo stavět hned několik dálnic. V tehdejších plánech se počítalo s tím, že bude povrch dálnic ze dvou třetin betonový, zbytek pak měl být dlážděný. To už je asi z dnešního pohledu nepředstavitelné. Na druhou stranu zcela nesrovnatelná byla tehdy i hustota provozu.

Každá dálnice měla mít svá odpočívadla a stanice nouzového volání

Ve válečných plánech se počítalo s tím, že se budou podél každé dálnice nacházet tzv. zásobiště. Šlo v zásadě o obdobu dnešních odpočívek s tím, že se zásobiště měla zpravidla stavět v místě napojení běžné silnice na dálnici. Důvodem bylo umožnit řidičům natankovat ještě před vjezdem na dálnici.

Poměrně sofistikovaná měla už tehdy být i správa dálnic. Dálnice měla být rozdělena na úseky v délce několika desítek kilometrů. O sjízdnost každého z nich se měl starat cestmistr, kterému byli podřízeni cestáři. Počítalo se i s hlásnou službou v případě nehody či jiných potíží. A v neposlední řadě měly být podél dálnic na každých 2-3 kilometrech rozmístěny stanice nouzového volání.

V dnešní době se z řad řidičů ozývá spíše nouzové volání po opravách a udržování bezpečného stavu českých silnic a dálnic. Chcete-li i vy připojit svůj hlas po zlepšení konkrétních silničních úseků, připojte se mezi aktivní přispěvatele portálu Výmoly.cz.

Slovo „dálnice“ jakoby bylo v českém jazyce od nepaměti. Ve skutečnosti ale vzniklo až těsně před 2. světovou válkou. Jde vlastně o kombinaci slov „silnice“ a „dálková“ a hlavní motivací k jejímu zavedení byla snaha o nahrazení cizojazyčných slov jako „autostráda“ či „autodráha“.

Slovo bylo poprvé použito na konci roku 1938

Do českého slovníku vstoupilo slovíčko dálnice oficiálně 23. prosince 1938. Slovo, jehož autorství je přisuzováno jistému Ing. Karlu Chmelovi, stavebnímu projektantovi v rámci VSDS (Velitelství stavby dálkových silnic – tehdejší obdoba současného ŘSD), v sobě přitom kombinuje právě výrazy silnice a dálková. Až do roku 1938 se totiž v Čechách užívalo buďto slovo autostráda, anebo případně autodráha. Druhé jmenované pak vzniklo doslovným (a krkolomným) překladem německého „Autobahn“.

Vadil cizí původ i nepřesnost

Chmel argumentoval kromě cizího původu výše uvedených slov také jejich stylistickou nešikovnosti a faktickou nepřesností. Dálkové silnice totiž neměly být (a nebyly) určeny jen autům, nýbrž také autobusům, motocyklům a dalším dopravním prostředkům. Ve svém návrhu jmenuje Chmel také jízdní kola – dnes již úsměvná představa – a „případně jiná dnes neznámá vozidla“.

Druhá světová válka znamenala návrat „autostrád“

Slovo dálnice se v českém jazyce ani neohřálo a už muselo bojovat o přežití. Po anexi Sudetů a vzniku Slovenského štátu se působnost Generálního ředitelství stavby dálnic (GŘSD) – nástupce VSDS – omezila jen na okleštěná území Čech a Moravy. Němci pak zavedli také jízdu vpravo a vynutili si začlenění českých dálnic do své vlastní sítě.

Na začátku roku 1939 tak již byly hotové přípravy na stavbu„německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně. Ještě v prosinci roku 1938 začínají stavební práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Pokud by se dnes hledalo pro dálnici nějaké trefné pojmenování, co myslíte, které by zvítězilo? Máte vlastní tip?

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které začaly s realizací plánů stavby dálkových silnic. Ke světové špičce jsme přitom patřili také, co se týče použitých technologií a parametrů. Bohužel řadě plánů učinila přítrž druhá světová válka. Díky ní např. nebyla nikdy zrealizována tzv. Baťova dálnice vedoucí ze západních Čech až po tehdejší Podkarpatskou Rus. Ta, z dnešního pohledu velmi překvapivě, míjela jak Prahu, tak Brno.

První plány pochází z roku 1935

Možná znáte ten vtip o nejdelším schodišti světa, kterému se někdy říká také D1… Ať už je dnešní stav českých dálnic jakýkoliv, platí, že někdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které začaly se stavbou dálkových silnic. V roce 1935 spatřil světlo světa první návrh na stavbu „Národní silnice Plzeň – Košice„. Ta měla, z dnešního pohledu poměrně překvapivě, míjet velká města jako Praha či Brno. Úřady ji však neschválily.

Oproti tomu většího úspěchu dosáhl známý podnikatel Baťa. Ten nechal vypracovat návrh „dálnice“ – on ji nazýval „Silniční magistrálou“ – která by propojovala celé tehdejší Československo od Chebu až po město Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi. Projekt byl schválen. Stavební práce ale zastavila Mnichovská dohoda, v rámci níž jsme coby stát přišli o značnou část území.

Baťa se realizace své vize nedočkal

Baťův sen zhatilo faktické ovládnutí ČSR Německem. Místo dálnice z Chebu do Velkého Bočkova je začátkem listopadu 1938 vydáno rozhodnutí o vypracování projektu dálkové silnice spojující Prahu, Jihlavu, Brno, Zlín a hranice se Slovenskem. 19. listopadu 1938 pak Československo pod nátlakem podepisuje dohodu o stavbě „německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně. Ta se měla poblíž Brna křížit s dálkovou silnicí Praha – Slovensko. Ještě v prosinci téhož roku pak začínají práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Za Protektorátu až 160 km/h

Po anexi Sudetů a vzniku Slovenského štátu bylo jasné, že vize pan-československé dálnice realizována nebude. Již na počátku roku 1939 se naopak započalo s přípravami na stavbu„německé“ autostrády vedoucí z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně. Ještě v prosinci roku 1938 se pak začíná budovat tzv. sudetská autostráda vedoucí z Bavorska Podkrušnohořím do Saska.

Němci si pak dále vynutili zavedení jízdy vpravo a také začlenění českých dálnic do své vlastní sítě. Zajímavostí je, že se už tehdy navrhovaná maximální rychlost zvýšila ze 120 km/h na 160 km/h, což šlo ruku v ruce s přísnějšími parametry dálnic (povolený maximální poloměr zatáček, maximální sklon apod.).

Konec války přinesl zmírnění požadavků

Když skončila druhá světová válka, nacházeli se na českém území tři rozestavěné dálnice v celkové délce necelých 200 kilometrů. Už 1. října 1945 sice prezident Beneš nařídil dostavbu dálnice z Prahy na slovenskou hranici. Dochází ale ke zmírnění parametrů, než které vyžadovali Němci. Maximální rychlost se tedy vrací na 120 km/h. Podobně dochází také ke zúžení vozovky, zvětšení maximálního sklonu apod.

Výherci trička Výmoly.cz

1. Tom M.
2. David H.
3. Václav Kliment
4. Jindra Kollerová
5. Jaroslav Musil
6. Roman Skokan
7. David Jeroušek
8. Galina Šustová
9. Libor Slavík
10. Black Black a se stejným počtem bodů také uživatel kamionak davidek

Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se spolu s vámi ze všech opravených silničních úseků, které jsme v roce 2015 – i díky vaší aktivitě – zaznamenali.

Konec roku je tu a s ním se blíží i závěr celoroční soutěže Výmoly.cz o nejaktivnějšího výmoláře roku. Přidejte si na své konto ještě do 31. prosince 2015 nové body a zkontrolujte již nahlášené výtluky, které na cestách vídáte. Mnoho jich letos prošlo opravou. Jsou mezi nimi i ty vaše? A ví už o tom ostatní na Výmoly.cz? Pomožte nám výmoly aktualizovat.

Podívejte se starým výmolům na zoubek

V celoroční soutěži o nejaktivnějšího výmoláře roku můžete sbírat body za svou aktivitu na www.vymoly.cz ještě do 31.12.2015.

Pokud ve svém okolí máte výtluky, které prošly v posledních měsících dílčí opravou, nebo leží na silnici, která prošla částečnou či kompletní rekonstrukcí, dejte o tom na portále Výmoly.cz vědět ostatním.

Stačí u již nahlášených výmolů aktualizovat jejich stav pomocí tlačítka „Nová kontrola“.

Trička Výmoly.cz pro 10 nejaktivnějších výmolářů v závěru roku

Aktualizujte stavy co největšího počtu výmolů ve svém okolí od 16. do 31.12.2015. Nejaktivnějších 10 přispěvatelů odměníme tričkem Výmoly.cz.

Zůstaňme v kontaktu

Sledujte Výmoly.cz na Facebooku
Odebírejte naše novinky a tipy