vymoly-1200x628-tipy2

Z velmoci k tankodromu. První dálnice jsme stavěli už ve 30. letech

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které začaly s realizací plánů stavby dálkových silnic. Ke světové špičce jsme přitom patřili také, co se týče použitých technologií a parametrů. Bohužel řadě plánů učinila přítrž druhá světová válka. Díky ní např. nebyla nikdy zrealizována tzv. Baťova dálnice vedoucí ze západních Čech až po tehdejší Podkarpatskou Rus. Ta, z dnešního pohledu velmi překvapivě, míjela jak Prahu, tak Brno.

První plány pochází z roku 1935

Možná znáte ten vtip o nejdelším schodišti světa, kterému se někdy říká také D1… Ať už je dnešní stav českých dálnic jakýkoliv, platí, že někdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které začaly se stavbou dálkových silnic. V roce 1935 spatřil světlo světa první návrh na stavbu „Národní silnice Plzeň – Košice„. Ta měla, z dnešního pohledu poměrně překvapivě, míjet velká města jako Praha či Brno. Úřady ji však neschválily.

Oproti tomu většího úspěchu dosáhl známý podnikatel Baťa. Ten nechal vypracovat návrh „dálnice“ – on ji nazýval „Silniční magistrálou“ – která by propojovala celé tehdejší Československo od Chebu až po město Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi. Projekt byl schválen. Stavební práce ale zastavila Mnichovská dohoda, v rámci níž jsme coby stát přišli o značnou část území.

Baťa se realizace své vize nedočkal

Baťův sen zhatilo faktické ovládnutí ČSR Německem. Místo dálnice z Chebu do Velkého Bočkova je začátkem listopadu 1938 vydáno rozhodnutí o vypracování projektu dálkové silnice spojující Prahu, Jihlavu, Brno, Zlín a hranice se Slovenskem. 19. listopadu 1938 pak Československo pod nátlakem podepisuje dohodu o stavbě „německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně. Ta se měla poblíž Brna křížit s dálkovou silnicí Praha – Slovensko. Ještě v prosinci téhož roku pak začínají práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Za Protektorátu až 160 km/h

Po anexi Sudetů a vzniku Slovenského štátu bylo jasné, že vize pan-československé dálnice realizována nebude. Již na počátku roku 1939 se naopak započalo s přípravami na stavbu„německé“ autostrády vedoucí z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně. Ještě v prosinci roku 1938 se pak začíná budovat tzv. sudetská autostráda vedoucí z Bavorska Podkrušnohořím do Saska.

Němci si pak dále vynutili zavedení jízdy vpravo a také začlenění českých dálnic do své vlastní sítě. Zajímavostí je, že se už tehdy navrhovaná maximální rychlost zvýšila ze 120 km/h na 160 km/h, což šlo ruku v ruce s přísnějšími parametry dálnic (povolený maximální poloměr zatáček, maximální sklon apod.).

Konec války přinesl zmírnění požadavků

Když skončila druhá světová válka, nacházeli se na českém území tři rozestavěné dálnice v celkové délce necelých 200 kilometrů. Už 1. října 1945 sice prezident Beneš nařídil dostavbu dálnice z Prahy na slovenskou hranici. Dochází ale ke zmírnění parametrů, než které vyžadovali Němci. Maximální rychlost se tedy vrací na 120 km/h. Podobně dochází také ke zúžení vozovky, zvětšení maximálního sklonu apod.

2 komentáře u „Z velmoci k tankodromu. První dálnice jsme stavěli už ve 30. letech“

  1. Snůška nepřesností. Dálnice Praha-Humpolec-Brno Chřiby se projektovala ještě za Druhé republiky, s tou neměl Reich nic společného. Němci si zavedení jízdy vpravo nevynutili. Přechod byl připravován čs. úřady na květen 1939. Okupace to jenom o pár týdnů urychlila. Atd atd…

    1. Pěkný den Martine,

      děkujeme za komentář. Snažíme se uvádět věci přesně a správně. Pokud se v něčem mýlíme, budeme určitě rádi za věcnou a podloženou korekci. K Vaší výtce bychom rádi uvedli, že dálnice se přes české území sice projektovala už za Druhé republiky (tzn. před válkou), nicméně bylo po Mnichovské dohodě, Němci měli tehdy v Čechách dost zásadní vliv (ostatně přišli jsme o Sudety). Ostatně v článku nepíšeme, že by to bylo jinak:

      „Po Mnichovské dohodě 30. září 1938 přišlo Československo o značnou část svého území. Narychlo se proto musely změnit plány na výstavbu silniční sítě. Zemský úřad v Praze vypracoval v rekordním čase dvanácti dnů zcela nové vedení magistrály Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy, vše vydal v mapě v měřítku 1:25 000. 4. listopadu 1938 schválila ministerská rada návrh na zavedení jízdy vpravo od 1. května 1939.“ Zdroj: http://www.ceskedalnice.cz.

      Jak moc si Němci jízdu vpravo skutečně „vynutili“ je asi otázka pro historiky. Nicméně návrh na její zavedení od května 1939 byl schválen koncem roku 1938, tzn. taktéž po Mnichovské dohodě. Takže i zde byl určitě německý vliv markantní. A když už slovíčkaříme, okupace její zavedení neurychlila. V tu dobu totiž ještě žádná nebyla, válka začala až v září.

      Přejeme za Výmoly.cz pěkný den

Komentáře nejsou povoleny.