Do 6. ročníku ankety přišlo úctyhodných 107 000 hlasů. Silnice v okrese Česká Lípa bodovaly v první desítce hned dvakrát. Silničáři opravili už 35 % letos nahlášených výtluků.

Projekt nadace pojišťovny Generali Výmoly.cz dnes vyhlásil výsledky 6. ročníku ankety „Nejhorší díra republiky“. „V letošním hlasování získala nepopulární prvenství silnice v Doksech, okres Česká Lípa. V první desítce nejhorších silničních výtluků se objevila hned třikrát Praha, dvakrát Opava a dvakrát Česká Lípa. Dva výtluky z první desítky jsou již opravené a u dalších dvou došlo k provizorní korekci,“ komentuje výsledky ankety Petr Čaník z Výmoly.cz. Do ankety letos přišlo více než 107 tisíc hlasů. Aktivita motoristů přispívá k efektivnějšímu řešení stavu a bezpečnosti silnic. Prostřednictvím mobilní aplikace pomáhají motoristé monitorovat stav vozovek. Informace následně putují přes portál www.vymoly.cz přímo k silničářům.

„Za šest let trvání projektu nahlásili motoristé přes 6 tisíc silničních výmolů. Téměř polovina z nich je k dnešnímu dni opravena,“ říká Jiří Cívka z pojišťovny Generali. „Letos motoristé upozornili na více než tisícovku nových silničních úseků, které budou potřebovat opravu. Více než třetina z nich se už opravy dočkala,“ upřesňuje Jiří Cívka. Nejvíce nahlášených výmolů bylo letos v Praze. Vyhlášením ankety projekt nekončí. Motoristé mohou i nadále posílat silničářům informace. Stejně tak mohou upozorňovat na nebezpečná místa a nepřehledné železniční přejezdy. Kraj, který letos opraví nejvíce silničních výmolů, které motoristé nahlásí, získá od nadace pojišťovny Generali dar ve výši 100 tisíc korun.

Nejhorší výtluky

Okresu Česká lípa nepřipadla jen první anticena. V anketě nejhorších výtluků obsadil třetí místo úsek silnice v obci Blatce ve stejném okrese. Ten je aktuálně provizorně opraven. Pomyslnou stříbrnou medaili, ze které se však nelze radovat, získala Opava, konkrétně ulice Těšínská. Ta byla trnem v oku motoristům i v minulém ročníku, když obsadila 3. místo. Desítku nejhorších výtluků si můžete prohlédnout ZDE.

Spolupráce silničářů a motoristů

„Spolupráce silničárů a motoristů je hlavním cílem celého projektu. Výmoly.cz nejsou kritikou práce silničářů, ale efektivní komunikační kanál mezi motoristy a správci silnic. Data o výtlucích putují k odpovědným osobám. Díky jejich přístupu je opravena již takřka polovina všech výtluků, které motoristé od spuštění projektu nahlásili,“ říká Petr Čaník z projektu Výmoly.cz.

Do projektu je aktuálně zapojeno téměř 4 tisíce aktivních uživatelů z celé ČR a jejich počet nadále roste. Výmoly.cz pomáhají předcházet značným škodám na vozidlech. „Pokud motoristé nemají havarijní pojištění, vjednou do označeného výmolu a své auto poškodí, musejí opravu hradit ze svých finančních prostředků. V průměru se přitom jedná o 40 tisíc korun,“ doplňuje Jiří Cívka z pojišťovny Generali.

Projekt Výmoly.cz už má na svém kontě i několik ocenění v rámci České ceny za PR a Internet Effectiveness Awards. Dále bodoval na shortlistech European Digital Awards v kategorii Inovace roku, European Excellence Awards a SABRE Awards EMEA.

VÝSLEDKY 6. ROČNÍKU ANKETY NEJHORŠÍ DÍRA REPUBLIKY

1. CZ655, Doksy, silnice č. 259
2. CZ4753 Opava, silnice Těšínská
3. CZ3072, Blatce silnice č. 259
4. CZ1083, Bečice, silnice č. 1473
5. CZ3637, Semily, silnice Bořkovská
6. CZ5998, Praha, silnice Musíkova
7. CZ1086, Praha, silnice Ohradní
8. CZ5808, Kobylnice, silnice Pratecká
9. CZ6212, Praha, ulice Ostřicová

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které začaly s realizací plánů stavby dálkových silnic. Ke světové špičce jsme přitom patřili také, co se týče použitých technologií a parametrů. Bohužel řadě plánů učinila přítrž druhá světová válka. Díky ní např. nebyla nikdy zrealizována tzv. Baťova dálnice vedoucí ze západních Čech až po tehdejší Podkarpatskou Rus. Ta, z dnešního pohledu velmi překvapivě, míjela jak Prahu, tak Brno.

První plány pochází z roku 1935

Možná znáte ten vtip o nejdelším schodišti světa, kterému se někdy říká také D1… Ať už je dnešní stav českých dálnic jakýkoliv, platí, že někdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které začaly se stavbou dálkových silnic. V roce 1935 spatřil světlo světa první návrh na stavbu „Národní silnice Plzeň – Košice„. Ta měla, z dnešního pohledu poměrně překvapivě, míjet velká města jako Praha či Brno. Úřady ji však neschválily.

Oproti tomu většího úspěchu dosáhl známý podnikatel Baťa. Ten nechal vypracovat návrh „dálnice“ – on ji nazýval „Silniční magistrálou“ – která by propojovala celé tehdejší Československo od Chebu až po město Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi. Projekt byl schválen. Stavební práce ale zastavila Mnichovská dohoda, v rámci níž jsme coby stát přišli o značnou část území.

Baťa se realizace své vize nedočkal

Baťův sen zhatilo faktické ovládnutí ČSR Německem. Místo dálnice z Chebu do Velkého Bočkova je začátkem listopadu 1938 vydáno rozhodnutí o vypracování projektu dálkové silnice spojující Prahu, Jihlavu, Brno, Zlín a hranice se Slovenskem. 19. listopadu 1938 pak Československo pod nátlakem podepisuje dohodu o stavbě „německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně. Ta se měla poblíž Brna křížit s dálkovou silnicí Praha – Slovensko. Ještě v prosinci téhož roku pak začínají práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Za Protektorátu až 160 km/h

Po anexi Sudetů a vzniku Slovenského štátu bylo jasné, že vize pan-československé dálnice realizována nebude. Již na počátku roku 1939 se naopak započalo s přípravami na stavbu„německé“ autostrády vedoucí z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně. Ještě v prosinci roku 1938 se pak začíná budovat tzv. sudetská autostráda vedoucí z Bavorska Podkrušnohořím do Saska.

Němci si pak dále vynutili zavedení jízdy vpravo a také začlenění českých dálnic do své vlastní sítě. Zajímavostí je, že se už tehdy navrhovaná maximální rychlost zvýšila ze 120 km/h na 160 km/h, což šlo ruku v ruce s přísnějšími parametry dálnic (povolený maximální poloměr zatáček, maximální sklon apod.).

Konec války přinesl zmírnění požadavků

Když skončila druhá světová válka, nacházeli se na českém území tři rozestavěné dálnice v celkové délce necelých 200 kilometrů. Už 1. října 1945 sice prezident Beneš nařídil dostavbu dálnice z Prahy na slovenskou hranici. Dochází ale ke zmírnění parametrů, než které vyžadovali Němci. Maximální rychlost se tedy vrací na 120 km/h. Podobně dochází také ke zúžení vozovky, zvětšení maximálního sklonu apod.