Nejaktivnější výmolář v měsíci srpnu

I v srpnu jste aktivně monitorovali a hlásili stav našich silnic. V druhé půli prázdnin nebyl takový přírustek nahlášených výtluků. Důležitá je nicméně jakékoliv snaha nebýt lhostejným k našemu okolí a k naší bezpečnosti. Který výmolář byl tedy nejaktivnějším přispěvatelem na portálu Výmoly.cz v měsíci srpnu 2017?

Výmoláři měsíce srpen 2017

V měsíci srpnu se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Tom M. – získává cenu ve výši 500 Kč za 1473 bodů
  • 2. místo: David H. – získává cenu ve výši 500 Kč za 600 bodů
  • 3. místo: Martin N. – získává cenu ve výši 500 Kč za 130 bodů

Nejaktivnějším výmolářům gratulujeme. Zapojte se i vy. Pomáhejte dobré věci. Každý měsíc můžete vyhrát hodnotné ceny.

Projekt Výmoly zná nejhorší díry na silnicích za rok 2017

[TZ 6.9.2017, Praha] – Již potřetí se nejhorší dírou v České republice stala pražská ulice U Seřadiště. Silničáři opravili již přes 34 % letos nahlášených výtluků. Projekt Výmoly.cz překročil hranici 7000 evidovaných úseků. Projekt nadace pojišťovny Generali Výmoly.cz vyhlásil výsledky již 7. ročníku ankety „Nejhorší silniční díra republiky“. „Letos získala nepopulární prvenství již potřetí ulice U Seřadiště v Praze. Toto prvenství získala již v letech 2014 a 2015. Současně je tato ulice ukázkou, že ne vždy mohou za stav vozovky silničáři, ale vše mohou komplikovat například majetkoprávní spory,“ komentuje výsledky letošní ankety Petr Čaník z Výmoly.cz. V anketě o „nejhorší díru v republice“ letos přišlo na web a aplikaci více než 118 tisíc hlasů.


„Letos motoristé upozornili na více než 1700 silničních úseků, které vyžadují opravu. Přes 34 % z nich se už přitom renovace dočkala,“
říká Jan Marek z pojišťovny Generali. Za sedm let celého trvání projektu nahlásili motoristé více než 7 tisíc silničních výmolů. Přes 42 % z nich je k dnešnímu dni opraveno. Nejvíce výmolů, které motoristé letos reportovali, se nachází na komunikacích Středočeského kraje.

Vyhlášením „největší silniční díry“ ale projekt Výmoly.cz nekončí. Motoristé mohou i nadále posílat silničářům informace o stavu silnic, které je trápí. Správci silnic projekt přitom sami aktivně sledují a snaží se na připomínky a upozornění motoristů co nejdříve reagovat. V druhé polovině roku projekt tradičně svou pozornost zaměřuje na aktivitu jednotlivých krajů, která vede k opravám silničních děr. Následně s koncem roku vyhodnocuje, jak byly jednotlivé kraje s opravami nahlášených problematických úseků úspěšné.

„Výmoly.cz nejsou místem, kde si na webu nebo přes aplikaci motoristé jen zoufají nad špatným stavem silnic. Cílem není ani konfrontace, ale propojení řidičské komunity se správci silnic. Tím si projekt získává naše sympatie,“ vysvětluje Štěpán Janda, vedoucí redakce Zelené vlny Českého rozhlasu. Výmoly.cz jdou dál a upozorňují na problémy samotné silničáře. „Urychlí se tak opravy rozbitých komunikací. Takovou aktivitu Zelená vlna plně podporuje. Proto jsme tradičním partnerem projektu od jeho počátků,“ dodává Janda.

vymoly-2-misto-2017-cz7645

NEJHORŠÍ VÝTLUKY 2017

Již potřetí si anticenu “Nejhorší silniční díra v republice” odnáší pražská ulice U Seřadiště. Z deseti nejhorších úseků jsou v současné chvíli dvě již opraveny a zbylých osm na renovaci čeká. Desítku nejhorších výtluků 2017 si můžete prohlédnout na videu.

Přehled nejhorších úseků s výtluky 2017

Pořadí Obec Úsek Okres Kraj Stav
1. Praha CZ918 Praha Hl. město Praha Neopraveno
2. Okřešice CZ7645 Třebíč Vysočina Opraveno
3. Lhota Rapotina CZ1411 Blansko Jihomoravský Neopraveno
4. Opava CZ4956 Opava Moravskoslezský Neopraveno
5. Tuchoměřice CZ886 Praha-západ Středočeský Opraveno

SPOLUPRÁCE SILNIČÁŘŮ A MOTORISTŮ

„Hlavním cílem projektu Výmoly.cz je efektivní spolupráce mezi silničáři a řidiči. Naším cílem není kritizovat práci silničářů, ale pomocí efektivního komunikačního kanálu právě spojovat motoristy a správce silnic,“ připomíná Petr Čaník z projektu Výmoly.cz.

Právě přímost celého projektu oslovila BESIP, jehož prostřednictvím poskytlo pro letošní rok záštitu Ministerstvo dopravy. „Jednou z výhod, které u Výmoly.cz vidím, je měřitelnost a především viditelnost výsledků. Víme přesně, které úseky byly opraveny a jak se tím přispělo k bezpečnosti silničního provozu. Ta je pro nás samozřejmě klíčová a je to něco, na čem chceme společně s Výmoly.cz pracovat i do budoucna,“ říká Martin Farář, vedoucí BESIPu.

Do projektu je aktuálně zapojeno téměř 5 tisíc aktivních uživatelů z celé ČR a jejich počet nadále roste. Výmoly.cz navíc pomáhají předcházet značným škodám na vozidlech. „Pokud motoristé nemají havarijní pojištění, vjedou do označeného výmolu a své auto poškodí, musí opravu většinou hradit ze své vlastní kapsy. Průměrně taková ´srážka se silnicí´ přijde až na 40 tisíc korun,“ doplňuje Jan Marek z pojišťovny Generali.

Projekt Výmoly.cz už má na svém kontě i několik ocenění v rámci České ceny za PR a Internet Effectiveness Awards. Dále se probojoval na shortlist European Digital Awards v kategorii Inovace roku, European Excellence Awards a SABRE Awards EMEA.

vymoly-3-misto-2017-cz1411

TIP: JAK NA ŠKODU PO „SRÁŽCE SE SILNICÍ“

Pokud došlo k poškození vozidla kvůli vjetí do díry na silnici, existuje několik možností, jak situaci řešit:

1. Umožní-li to bezpečnost na komunikaci, vše (auto, výtluk a jeho okolí) je přímo na místě potřeba zdokumentovat (fotografie, videa, svědecké výpovědi). V případě nepojízdnosti auta doporučujeme kontaktovat asistenční službu vlastní pojišťovny.

2. Úhradu následků takové nehody lze žádat po vlastníkovi komunikace. U dálnic a silnic I. třídy je to stát. V případě silnic II. a III. třídy jsou to kraje, na jejichž území se rozbitý úsek silnice nachází. Místní komunikace vlastní obce.

3. Za škodu odpovídá vlastník komunikace mj. v případě, že řidič díru nebo výtluk na silnici nemohl předvídat nebo nebyly dostatečně označené (např. dopravní značkou „nerovnost vozovky“). Vlastníci komunikace, respektive její správci mívají uzavřeno pojištění odpovědnosti, ze kterého se škoda může hradit.

4. Každá situace se vždy posuzuje podle konkrétních okolností (dodržení předepsané rychlosti vs. stav vozovky atd.).

5. Neodškodní-li vlastník komunikace, rychlejším a jednodušším řešením je úhrada opravy z havarijního pojištění (zvlášť u škod, kde došlo k rozsáhlejšímu poškození než jen např. k proražení pneumatiky – u havarijního pojištění je totiž potřeba počítat ještě se spoluúčastí).

Vyhlášení Nejaktivnějších výmolářů za období duben – říjen 2016

I nadále odměňujeme ty nejlepší výmoláře, kteří jsou nejaktivnější na portále Výmoly.cz. Kteří výmoláři byli v roce 2016 nejaktivnější?

Výmoláři měsíce dubna 2016

Za měsíc duben 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Tom M. – Získává za 4165 bodů a cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: David H. – Získává za 373 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Petr S. – Získává za 355 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce května 2016

Za měsíc květen 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Milan R. – Získává za 155 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: F. Y. – Získává za 70 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Miroslav P. – Získává za 60 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce června 2016

Za měsíc červen 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Tom M. – Získává za 2976 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: David H. – Získává za 135 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Martin P. – Získává za 75 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce července 2016

Za měsíc srpen 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Richard Ch. – Získává za 65 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: Daniel B. – Získává za 45 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Andrej B. – Získává za 45 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce srpna 2016

Za měsíc září 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Tom M. – Získává za 1330 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: Martin R. – Získává za 210 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: David H. – Získává za 155 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce září 2016

Za měsíc září 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Michal K. – Získává za 50 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: Martin N. – Získává za 45 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Eliška B. – Získává za 40 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce října 2016

Za měsíc září 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Tom M. – Získává za 560 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: David H. – Získává za 100 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Petr M. – Získává za 75 bodů cenu ve výši 500 Kč

Všem výhercům gratulujeme a děkujeme za spolupráci při monitorování stavu českých silnic pomocí portálu Výmoly.cz.

Objevujte nové výmoly a informujte kolegy řidiče a zejména pak správce silnic prostřednictvím portálu Výmoly.cz a staňte se i vy úspěšným Výmolářem. Vyhrát můžete ještě i v naší celoroční soutěži – nejaktivnější Výmolář a nejaktivnější Zpravodaj Zelené vlny roku 2016. Soutěž trvá až do 31.12.2016. Těšíme se na vaše fotografické úlovky a děkujeme vám za aktivní podporu!

Podrobné informace o soutěži naleznete na stránce Soutěž a podrobně v Pravidlech.

 

Výmoly.cz znají nejhorší díry roku 2016 na silnicích v ČR

Do 6. ročníku ankety přišlo úctyhodných 107 000 hlasů. Silnice v okrese Česká Lípa bodovaly v první desítce hned dvakrát. Silničáři opravili už 35 % letos nahlášených výtluků.

Projekt nadace pojišťovny Generali Výmoly.cz dnes vyhlásil výsledky 6. ročníku ankety „Nejhorší díra republiky“. „V letošním hlasování získala nepopulární prvenství silnice v Doksech, okres Česká Lípa. V první desítce nejhorších silničních výtluků se objevila hned třikrát Praha, dvakrát Opava a dvakrát Česká Lípa. Dva výtluky z první desítky jsou již opravené a u dalších dvou došlo k provizorní korekci,“ komentuje výsledky ankety Petr Čaník z Výmoly.cz. Do ankety letos přišlo více než 107 tisíc hlasů. Aktivita motoristů přispívá k efektivnějšímu řešení stavu a bezpečnosti silnic. Prostřednictvím mobilní aplikace pomáhají motoristé monitorovat stav vozovek. Informace následně putují přes portál www.vymoly.cz přímo k silničářům.

Pokračování textu Výmoly.cz znají nejhorší díry roku 2016 na silnicích v ČR

Česko hledá Nejhorší díru republiky (TZ, 12.4.2016)

Praha (12. dubna 2016) – Výmoly.cz za podpory nadace pojišťovny Generali a pod záštitou BESIPu vyhlašují 6. ročník motoristické ankety Nejhorší díra republiky. Hlasovat pro nejhorší výtluk na českých silnicích lze na www.vymoly.cz do 31. července 2016. Výmoly.cz jsou komunikačním kanálem mezi motoristy a silničáři. Prostřednictvím mobilních aplikací a portálu Výmoly.cz pomáhají motoristé silničářům monitorovat stav českých silnic a upozorňují na výtluky či celé úseky, které je po zimě potřeba opravit. Data od motoristů předává systém přímo odpovědným silničářům. Díky jejich aktivnímu přístupu se za dobu trvání projektu podařilo opravit téměř polovinu z 6 tisíc nahlášených výtluků. V minulém roce jich bylo nejvíce opraveno v Praze, která jako Nejaktivnější kraj loňského roku získá dar 100 tisíc korun od nadace pojišťovny Generali. Motoristé mohou letos kromě výmolů nově upozorňovat také na nepřehledné železniční přejezdy a nebezpečná místa na silnicích.

Pokračování textu Česko hledá Nejhorší díru republiky (TZ, 12.4.2016)

Tipy Besipu pro větší bezpečnost na železničních přejezdech

Podceňujeme reálné nebezpečí. Přeceňujeme vlastní možnosti. Nejsme jako řidiči disciplinovaní a porušujeme hned několik základních a jasných pravidel. Kombinace těchto rysů způsobuje fatální důsledky zejména na železničních přejezdech. Jak neúprosně ukazují statistiky, v drtivé většině jsou viníky nehod na železničních přejezdech právě řidiči. Ve spolupráci s Besipem jsme pro vás připravili souhrn základních pravidel, jak se chovat na železničních přejezdech.

Pokračování textu Tipy Besipu pro větší bezpečnost na železničních přejezdech

Dlážděný povrch a maximální rychlost 160 km/h. Historie českých dálnic je více než zajímavá

Ve 30. letech minulého století bylo tehdejší Československo jednou z nejvíce průkopnických zemí světa, co se týče stavby silniční infrastruktury. Už v roce 1935 spatřil světlo světa návrh počítající s dálničním spojením západních Čech a východního Slovenska. Během druhé světové války pak započala stavba dálnic, po kterých se mělo jezdit až 160 km/h.

Československo patřilo ke světové špičce. Většina návrhů skončila jen na papíře

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí na světě, které začaly se stavbou dálnic. Oproti té současné se ale tehdejší síť hodně lišila, a to hned z několika pohledů.

Dnes může znít docela paradoxně to, že se v návrzích z této doby jakoby nepočítalo s velkými městy. Projekt Národní silnice Plzeň – Košice představený v roce 1935 počítal s tím, že bude dálnice míjet jak Prahu, tak Brno. A ani Baťova „Silniční magistrála,“ která by propojovala celé tehdejší Československo od Chebu až po město Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi, se velkých měst neměla dotýkat.

Baťovým plánům zatnula tipec válka

Baťův projekt byl na rozdíl od Národní silnice Plzeň – Košice skutečně schválen. Realizace se ale vlivem druhé světové války nedočkal. Místo Silniční magistrály je začátkem listopadu 1938 pod taktovkou Německa vydáno rozhodnutí o vypracování projektu dálkové silnice spojující Prahu, Jihlavu, Brno, Zlín a hranice se Slovenskem.

19. listopadu 1938 pak Československo pod nátlakem podepisuje dohodu o stavbě „německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně – měla se poblíž Brna křížit s dálkovou silnicí z Prahy na Slovensko. Ještě v prosinci téhož roku pak začínají práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Němci chtěli na dálnicích až 160 km/h a částečně dlážděný povrch

Za německé okupace se na českém území začalo stavět hned několik dálnic. V tehdejších plánech se počítalo s tím, že bude povrch dálnic ze dvou třetin betonový, zbytek pak měl být dlážděný. To už je asi z dnešního pohledu nepředstavitelné. Na druhou stranu zcela nesrovnatelná byla tehdy i hustota provozu.

Každá dálnice měla mít svá odpočívadla a stanice nouzového volání

Ve válečných plánech se počítalo s tím, že se budou podél každé dálnice nacházet tzv. zásobiště. Šlo v zásadě o obdobu dnešních odpočívek s tím, že se zásobiště měla zpravidla stavět v místě napojení běžné silnice na dálnici. Důvodem bylo umožnit řidičům natankovat ještě před vjezdem na dálnici.

Poměrně sofistikovaná měla už tehdy být i správa dálnic. Dálnice měla být rozdělena na úseky v délce několika desítek kilometrů. O sjízdnost každého z nich se měl starat cestmistr, kterému byli podřízeni cestáři. Počítalo se i s hlásnou službou v případě nehody či jiných potíží. A v neposlední řadě měly být podél dálnic na každých 2-3 kilometrech rozmístěny stanice nouzového volání.

V dnešní době se z řad řidičů ozývá spíše nouzové volání po opravách a udržování bezpečného stavu českých silnic a dálnic. Chcete-li i vy připojit svůj hlas po zlepšení konkrétních silničních úseků, připojte se mezi aktivní přispěvatele portálu Výmoly.cz.

Slovu „dálnice“ bude zanedlouho 80 let. Víte, jak vzniklo?

Slovo „dálnice“ jakoby bylo v českém jazyce od nepaměti. Ve skutečnosti ale vzniklo až těsně před 2. světovou válkou. Jde vlastně o kombinaci slov „silnice“ a „dálková“ a hlavní motivací k jejímu zavedení byla snaha o nahrazení cizojazyčných slov jako „autostráda“ či „autodráha“.

Pokračování textu Slovu „dálnice“ bude zanedlouho 80 let. Víte, jak vzniklo?

Z velmoci k tankodromu. První dálnice jsme stavěli už ve 30. letech

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, které začaly s realizací plánů stavby dálkových silnic. Ke světové špičce jsme přitom patřili také, co se týče použitých technologií a parametrů. Bohužel řadě plánů učinila přítrž druhá světová válka. Díky ní např. nebyla nikdy zrealizována tzv. Baťova dálnice vedoucí ze západních Čech až po tehdejší Podkarpatskou Rus. Ta, z dnešního pohledu velmi překvapivě, míjela jak Prahu, tak Brno.

Pokračování textu Z velmoci k tankodromu. První dálnice jsme stavěli už ve 30. letech

Vyhlášení výsledků soutěže Nejaktivnější výmoláři roku 2015

Podobně jako v předchozích letech i letos oceňuje projekt Výmoly.cz své nejaktivnější přispěvatele v měsíčních i celoročních soutěžích. Rádi bychom tak poděkovali všem, kdo aktivně přispívají k monitorování stavu českých silnic. Děkujeme, že si všímáte silničních úseků, které je potřeba opravit, a že rovněž sledujete jejich opravy.

Soutěž o nejaktivnější výmoláře probíhala od 15. dubna 2015 do 31. prosince 2015. Představujeme vám řidiče, kteří přispěli největším počtem snímků poškozených silničních úseků a informací o jejich opravách.

Pokračování textu Vyhlášení výsledků soutěže Nejaktivnější výmoláři roku 2015