[Tisková zpráva ze dne 16.12.2019, Praha]

• První tři nejhorší silnice nižších tříd jsou v Moravskoslezském kraji
• Silničáři opravili přes 40 % letos nahlášených výtluků
• „Srážka se silnicí“ v průměru přijde na 40 tisíc Kč, škody porostou

Projekt pojišťovny Generali Výmoly.cz dnes vyhlásil výsledky 9. ročníku ceny „Nejhorší díra republiky”. „V anketě se zpravidla věnujeme silnicím II. a III. tříd, jejichž stav motoristé pravidelně monitorují. Stejně tak i letos hodnotili motoristé na portálu Výmoly.cz nejhorší silniční úseky v republice. Redakce portálu Výmoly.cz se však při vyhlášení výsledků za letošní rok rozhodla reflektovat dlouhodobě neutěšený stav českých dálnic. Letošní vítězství ankety Nejhorší díra v republice proto náleží dálnici D1, jakožto symbolu neutěšeného stavu české dálniční sítě,” komentuje výsledky Petr Čaník, autor projektu Výmoly.cz.

DÁLNICE D1 ZVOLENA „vítězem“ ANTICENY

Speciální anticena “Nejhorší díra roku” byla za rok 2019 portálem Výmoly.cz udělena samotné dálnici D1. „Rozhodli jsme se anticenu udělit dálnici D1 z důvodu dlouhodobého neutěšeného stavu nejen samotné D1, ale celé dálniční sítě v Česku. Stav našich silnic je natolik špatný a má své hluboké ekonomické dopady, které jsou natolik nezanedbatelné, že i přesto, že se jako projekt dlouhodobě věnujeme zejména stavu silnic II. a III. tříd, jsme nemohli postupovat jinak,” vysvětluje Čaník.

Na portále Výmoly.cz hodnotí motoristé zejména stav silnic II. a III. tříd, které jsou podle Výroční zprávy NKÚ z více než 50 % v havarijním nebo nevyhovujícím stavu. Správci silnic aktivitu řidičů na portále Výmoly.cz dlouhodobě oceňují. Tyto silnice totiž nemohou sami kontrolovat s obdobnou intenzitou, jako je tomu u dálnic a silnic I. tříd.

„Považujeme za samozřejmé, že z hlediska bezpečnosti není možné v rámci projektu Výmoly.cz dokumentovat špatný stav českých dálnic obdobným způsobem, jako to motoristé realizují u silnic nižších tříd. Uvědomujeme si, že projekt Výmoly.cz má svou velkou hodnotu a smysl právě v monitoringu silnic nižších tříd. Přesto jsme přistoupili k vyhlášení dálnice D1 jako vítěze ankety Nejhorší díra v republice za rok 2019, jako jakéhosi symbolu neutěšeného stavu celé dálniční sítě České republiky,”  dodává Čaník.

Podle žebříčku Světového ekonomického fóra se Česká republika umístila v kvalitě silniční sítě až na 76. místě. Zaostává tak opětovně nejen za vyspělými zeměmi světa a Evropy, ale například také za Pakistánem, Senegalem, Tanzánií, Alžírskem nebo Albánií.

Zdroj: Světové ekonomické fórum: Quality of roads, 1(low) – 7(high), 2019 – Country rankings https://www.theglobaleconomy.com/rankings/roads_quality/

Kolik nás stojí, když D1 denně stojí

Nejde však pouze o nespokojenost se stavem silnic a dálnic či jednotlivé výtluky. Jaké konkrétní dopady má zcela nedostačující dálniční síť na vývoj HDP i nezaměstnanosti v mnoha regionech vyčíslila analýza společnosti Raiffeisenbank z letošního roku. Vysvětluje, že čas promarněný v dopravních zácpách má svou cenu. „Češi ročně ztrácí minimálně 1,1 miliardy korun v nevyrobené produkci a čase promarněném v kolonách na dálnici. Geografická poloha a exportní zaměření České republiky klade vysoké nároky na kvalitu dopravní sítě a její napojení na okolní země. Zaslouží si proto mimořádnou pozornost,“ uvádí hlavní ekonom Raiffeisenbank Helena Horská.

V rámci zemí Evropské unie je podle analýz kvalita českých silnic šestá nejhorší. Investice do České silniční sítě přitom nadále zaostávají za průměrem zemí EU i V4. Do roku 2010 jsme přitom v rámci V4 měli dálniční síť nejlepší. „Zatímco v roce 2010 mířilo na investice do silnic 1,1 % českého HDP, v roce 2011 šlo jen o 0,8 %, mezi lety 2012 až 2017 se tento podíl držel pouze okolo 0,5 % a v dohledné době nelze očekávat výraznější změnu,“ uvádí v závěru analýza Raiffeisenbank. Jak konstatuje výroční zpráva NKÚ, „výstavba dálniční infrastruktury… významně zaostává za strategickými záměry.” (Výroční zpráva NKÚ, str. 38)

Česká silniční síť potřebuje efektivní správu a inovace

Stejně jako v mnoha dalších oborech, i zde je ve zvýšené míře zapotřebí hledat inovace a efektivní způsoby řešení. Samotný NKÚ za jednu z příčin aktuálního stavu českých silnic označuje “neúčinný postup odpovědných orgánů k odstranění neefektivních procesů i legislativních překážek” (Výroční zpráva NKÚ, str. 38).
„V tomto ohledu jsme jako projekt rádi, že jsme v letošním roce napomohli rozvoji inovací v oblasti oprav silnic,” uvádí Čaník. „Podařilo se nám zrealizovat spolupráci vývojářů s municipalitami.” Po dobu několika měsíců byl v reálném provozu ve městě Kopřivnici testován prototyp nového patentovaného zařízení na opravu silnic fungující na principu mikrovln, který byl vyvíjen ve spolupráci s Akademií věd ČR. Toto zařízení je možné používat bez ohledu na venkovní teploty, takže opravy silnic mohou probíhat i v zimním období. „Technologii u nás přímo v praxi testovala společnost, která pro město Kopřivnici běžně zajišťuje opravy místních komunikací. Testovala ji souběžně s provozem původní technologie podle metodologie, kterou jsme si předem nastavili, aby bylo možné provádět jejich srovnání,” upřesňuje Adam Hanus, místostarosta Kopřivnice. „Jsme rádi, že jsme tímto způsobem mohli tvůrcům prototypu přispět k předání cenných poznatků z praxe, který povede k dalšímu rozvoji těchto inovací,” doplňuje Vladimír Pustka, jednatel společnosti Slumeko, která testování v Kopřivnici realizovala.

Autoři nových technologií a patentů si kladou za cíl zjednodušit, zrychlit a zkvalitnit proces opravy výtluků. Opravy prováděné novými technologiemi by podle nich měly dosahovat mnohem vyšší trvanlivosti. Věříme, že ve výstavbě a opravách vozovek se v blízké době objeví další moderní trendy a inovace, které povedou ke zvýšení kvality, efektivity i snížení časové náročnosti a ceny prováděných oprav výtluků. „Velice rádi jako projekt opětovně podpoříme spolupráci municipalit a firem podílejících se na vývoji nových patentů. Pouze použití v praxi totiž dokáže výrobcům inovativních technologií poskytnout cennou zpětnou vazbu pro zlepšování jejich výrobků”, dodává Čaník.

Nejhorší výtluky 2019

„V průběhu ročníku 2019 upozornili motoristé na více než pětistovku nových silničních úseků, které vyžadují opravu. Přes 43 % všech letos nahlášených úseků se už přitom renovace dočkalo. Proti loňským 38 % jde o pozitivní navýšení,“ říká Jan Marek z pojišťovny Generali.

Za devět let celého trvání projektu nahlásili motoristé na 8 100 silničních výmolů. „Hlavním cílem projektu Výmoly.cz je efektivní spolupráce mezi silničáři a řidiči. Našim cílem není kritizovat práci silničářů, ale pomocí efektivního komunikačního kanálu právě spojovat motoristy a správce silnic,“ připomíná Petr Čaník z projektu Výmoly.cz.

Mezi silnicemi II. a III. tříd se na přední příčky ankety o nejhorší silniční úsek 2019 umístil nechvalně známý úsek v Šilheřovicích, silnice na ul. Prodloužená a Horní v Ostravě nebo vozovka U Vodárny v Karviné či Chroustovice v Pardubickém kraji. Z deseti nejhorších úseků je v současné chvíli opraveno 30 %, zbylé úseky na nápravu ještě čekají.

VÝSLEDKY 9. ROČNÍKU ANKETY NEJHORŠÍ SILNIČNÍ DÍRA REPUBLIKY

1. CZ3124, Šilheřovice, silnice Dolina
https://www.vymoly.cz/detail/silherovice-silnice-dolina/

2. CZ9725, Ostrava, Prodloužená ul.
https://www.vymoly.cz/detail/ostrava-silnice-prodlouzena-4/

3. CZ9723, Ostrava, Horní ul.
https://www.vymoly.cz/detail/ostrava-silnice-horni-6/

4. CZ9504, Karviná, silnice U Vodárny
https://www.vymoly.cz/detail/karvina-silnice-u-vodarny/

5. CZ9583, Chroustovice, silnice č. 32271
https://www.vymoly.cz/detail/chroustovice-silnice-c-32271-1/

6. CZ9647, Stvolínky, silnice č. 263
https://www.vymoly.cz/detail/stvolinky-silnice-c-2635-2/

7. CZ9294, Sibřina, silnice Říčanská
https://www.vymoly.cz/detail/sibrina-silnice-ricanska-1/

8. CZ9637, Dobříš, ulice Plk. B. Petroviče
https://www.vymoly.cz/detail/dobris-silnice-plukovnika-b-petrovice-1/

9. CZ9521, Jindřichov, silnice č. 44020
https://www.vymoly.cz/detail/jindrichov-silnice-c-44020/

10. CZ8299, Skalice nad Svitavou, před žel. stanicí
https://www.vymoly.cz/detail/skalice-nad-svitavou-silnice/

Srážka se silnicí stojí průměrně 40 000 Kč

Do projektu je aktuálně zapojeno přes pět tisíc aktivních uživatelů z celé České republiky a jejich počet nadále roste. Výmoly.cz navíc pomáhají předcházet značným škodám na vozidlech. „Pokud motoristé nemají havarijní pojištění, vjedou do označeného výmolu a své auto poškodí, musí opravu většinou hradit ze své vlastní kapsy. Průměrně taková ´srážka se silnicí´ přijde až na 40 tisíc korun. S tím, jak rostou ceny servisních prací a přibývá čidel, senzorů a elektronických pomocníků v autech, očekáváme, že výše škody poroste,“ doplňuje Jan Marek z pojišťovny Generali.

Jak na škodu po „srážce se silnicí“

Pokud došlo k poškození vozidla kvůli vjetí do díry na silnici, existuje několik možností, jak situaci řešit:

1. Umožní-li to bezpečnost na komunikaci, vše (auto, výtluk a jeho okolí) je přímo na místě potřeba zdokumentovat (fotografie, videa, svědecké výpovědi). V případě nepojízdnosti auta doporučujeme kontaktovat asistenční službu vlastní pojišťovny.
2. Úhradu následků takové nehody lze žádat po vlastníkovi komunikace. U dálnic a silnic I. třídy je to stát. V případě silnic II. a III. třídy jsou to kraje, na jejichž území se rozbitý úsek silnice nachází. Místní komunikace vlastní obce.
3. Za škodu odpovídá vlastník komunikace mj. v případě, že řidič díru nebo výtluk na silnici nemohl předvídat nebo nebyly dostatečně označené (např. dopravní značkou „nerovnost vozovky“). Vlastníci komunikace, respektive její správci mívají uzavřeno pojištění odpovědnosti, ze kterého se škoda může hradit.
4. Každá situace se vždy posuzuje podle konkrétních okolností (dodržení předepsané rychlosti vs. stav vozovky atd.).
5. Neodškodní-li vlastník komunikace, rychlejším a jednodušším řešením je úhrada opravy z havarijního pojištění (zvlášť u škod, kde došlo k rozsáhlejšímu poškození než jen např. k proražení pneumatiky – u havarijního pojištění je totiž potřeba počítat ještě se spoluúčastí).

Projekt Výmoly.cz už má na svém kontě i několik ocenění v rámci České ceny za PR a Internet Effectiveness Awards. Dále se probojoval na shortlist European Digital Awards v kategorii Inovace roku, European Excellence Awards a SABRE Awards EMEA.