Dálnice D1 zvolena “vítězem” anticeny Nejhorší díra v republice 2019 projektu Výmoly.cz

[Tisková zpráva ze dne 16.12.2019, Praha]

  • První tři nejhorší silnice nižších tříd jsou v Moravskoslezském kraji
  • Silničáři opravili přes 40 % letos nahlášených výtluků
  • „Srážka se silnicí“ v průměru přijde na 40 tisíc Kč, škody porostou

Projekt pojišťovny Generali Výmoly.cz dnes vyhlásil výsledky 9. ročníku ceny „Nejhorší díra republiky”. „V anketě se zpravidla věnujeme silnicím II. a III. tříd, jejichž stav motoristé pravidelně monitorují. Stejně tak i letos hodnotili motoristé na portálu Výmoly.cz nejhorší silniční úseky v republice. Redakce portálu Výmoly.cz se však při vyhlášení výsledků za letošní rok rozhodla reflektovat dlouhodobě neutěšený stav českých dálnic. Letošní vítězství ankety Nejhorší díra v republice proto náleží dálnici D1, jakožto symbolu neutěšeného stavu české dálniční sítě,” komentuje výsledky Petr Čaník, autor projektu Výmoly.cz.

DÁLNICE D1 ZVOLENA „vítězem“ ANTICENY

Speciální anticena “Nejhorší díra roku” byla za rok 2019 portálem Výmoly.cz udělena samotné dálnici D1. „Rozhodli jsme se anticenu udělit dálnici D1 z důvodu dlouhodobého neutěšeného stavu nejen samotné D1, ale celé dálniční sítě v Česku. Stav našich silnic je natolik špatný a má své hluboké ekonomické dopady, které jsou natolik nezanedbatelné, že i přesto, že se jako projekt dlouhodobě věnujeme zejména stavu silnic II. a III. tříd, jsme nemohli postupovat jinak,” vysvětluje Čaník.

Na portále Výmoly.cz hodnotí motoristé zejména stav silnic II. a III. tříd, které jsou podle Výroční zprávy NKÚ z více než 50 % v havarijním nebo nevyhovujícím stavu. Správci silnic aktivitu řidičů na portále Výmoly.cz dlouhodobě oceňují. Tyto silnice totiž nemohou sami kontrolovat s obdobnou intenzitou, jako je tomu u dálnic a silnic I. tříd.

Považujeme za samozřejmé, že z hlediska bezpečnosti není možné v rámci projektu Výmoly.cz dokumentovat špatný stav českých dálnic obdobným způsobem, jako to motoristé realizují u silnic nižších tříd. Uvědomujeme si, že projekt Výmoly.cz má svou velkou hodnotu a smysl právě v monitoringu silnic nižších tříd. Přesto jsme přistoupili k vyhlášení dálnice D1 jako vítěze ankety Nejhorší díra v republice za rok 2019, jako jakéhosi symbolu neutěšeného stavu celé dálniční sítě České republiky,”  dodává Čaník.

Podle žebříčku Světového ekonomického fóra se Česká republika umístila v kvalitě silniční sítě až na 76. místě. Zaostává tak opětovně nejen za vyspělými zeměmi světa a Evropy, ale například také za Pakistánem, Senegalem, Tanzánií, Alžírskem nebo Albánií.

2019_TZ_Zebricek_svetoveho_ekonomickeho_fora

Zdroj: Světové ekonomické fórum: Quality of roads, 1(low) – 7(high), 2019 – Country rankings https://www.theglobaleconomy.com/rankings/roads_quality/

Kolik nás stojí, když D1 denně stojí

Nejde však pouze o nespokojenost se stavem silnic a dálnic či jednotlivé výtluky. Jaké konkrétní dopady má zcela nedostačující dálniční síť na vývoj HDP i nezaměstnanosti v mnoha regionech vyčíslila analýza společnosti Raiffeisenbank z letošního roku. Vysvětluje, že čas promarněný v dopravních zácpách má svou cenu. „Češi ročně ztrácí minimálně 1,1 miliardy korun v nevyrobené produkci a čase promarněném v kolonách na dálnici. Geografická poloha a exportní zaměření České republiky klade vysoké nároky na kvalitu dopravní sítě a její napojení na okolní země. Zaslouží si proto mimořádnou pozornost,“ uvádí hlavní ekonom Raiffeisenbank Helena Horská.

V rámci zemí Evropské unie je podle analýz kvalita českých silnic šestá nejhorší. Investice do České silniční sítě přitom nadále zaostávají za průměrem zemí EU i V4. Do roku 2010 jsme přitom v rámci V4 měli dálniční síť nejlepší. „Zatímco v roce 2010 mířilo na investice do silnic 1,1 % českého HDP, v roce 2011 šlo jen o 0,8 %, mezi lety 2012 až 2017 se tento podíl držel pouze okolo 0,5 % a v dohledné době nelze očekávat výraznější změnu,“ uvádí v závěru analýza Raiffeisenbank. Jak konstatuje výroční zpráva NKÚ, „výstavba dálniční infrastruktury… významně zaostává za strategickými záměry.” (Výroční zpráva NKÚ, str. 38)

Česká silniční síť potřebuje efektivní správu a inovace

Stejně jako v mnoha dalších oborech, i zde je ve zvýšené míře zapotřebí hledat inovace a efektivní způsoby řešení. Samotný NKÚ za jednu z příčin aktuálního stavu českých silnic označuje “neúčinný postup odpovědných orgánů k odstranění neefektivních procesů i legislativních překážek” (Výroční zpráva NKÚ, str. 38).
V tomto ohledu jsme jako projekt rádi, že jsme v letošním roce napomohli rozvoji inovací v oblasti oprav silnic,” uvádí Čaník. „Podařilo se nám zrealizovat spolupráci vývojářů s municipalitami.” Po dobu několika měsíců byl v reálném provozu ve městě Kopřivnici testován prototyp nového patentovaného zařízení na opravu silnic fungující na principu mikrovln, který byl vyvíjen ve spolupráci s Akademií věd ČR. Toto zařízení je možné používat bez ohledu na venkovní teploty, takže opravy silnic mohou probíhat i v zimním období. „Technologii u nás přímo v praxi testovala společnost, která pro město Kopřivnici běžně zajišťuje opravy místních komunikací. Testovala ji souběžně s provozem původní technologie podle metodologie, kterou jsme si předem nastavili, aby bylo možné provádět jejich srovnání,” upřesňuje Adam Hanus, místostarosta Kopřivnice. „Jsme rádi, že jsme tímto způsobem mohli tvůrcům prototypu přispět k předání cenných poznatků z praxe, který povede k dalšímu rozvoji těchto inovací,” doplňuje Vladimír Pustka, jednatel společnosti Slumeko, která testování v Kopřivnici realizovala.

Autoři nových technologií a patentů si kladou za cíl zjednodušit, zrychlit a zkvalitnit proces opravy výtluků. Opravy prováděné novými technologiemi by podle nich měly dosahovat mnohem vyšší trvanlivosti. Věříme, že ve výstavbě a opravách vozovek se v blízké době objeví další moderní trendy a inovace, které povedou ke zvýšení kvality, efektivity i snížení časové náročnosti a ceny prováděných oprav výtluků. „Velice rádi jako projekt opětovně podpoříme spolupráci municipalit a firem podílejících se na vývoji nových patentů. Pouze použití v praxi totiž dokáže výrobcům inovativních technologií poskytnout cennou zpětnou vazbu pro zlepšování jejich výrobků”, dodává Čaník.

Nejhorší výtluky 2019

„V průběhu ročníku 2019 upozornili motoristé na více než pětistovku nových silničních úseků, které vyžadují opravu. Přes 43 % všech letos nahlášených úseků se už přitom renovace dočkalo. Proti loňským 38 % jde o pozitivní navýšení,“ říká Jan Marek z pojišťovny Generali.

Za devět let celého trvání projektu nahlásili motoristé na 8 100 silničních výmolů. „Hlavním cílem projektu Výmoly.cz je efektivní spolupráce mezi silničáři a řidiči. Našim cílem není kritizovat práci silničářů, ale pomocí efektivního komunikačního kanálu právě spojovat motoristy a správce silnic,“ připomíná Petr Čaník z projektu Výmoly.cz.

Mezi silnicemi II. a III. tříd se na přední příčky ankety o nejhorší silniční úsek 2019 umístil nechvalně známý úsek v Šilheřovicích, silnice na ul. Prodloužená a Horní v Ostravě nebo vozovka U Vodárny v Karviné či Chroustovice v Pardubickém kraji. Z deseti nejhorších úseků je v současné chvíli opraveno 30 %, zbylé úseky na nápravu ještě čekají.

VÝSLEDKY 9. ROČNÍKU ANKETY NEJHORŠÍ SILNIČNÍ DÍRA REPUBLIKY

1. CZ3124, Šilheřovice, silnice Dolina
https://www.vymoly.cz/detail/silherovice-silnice-dolina/

2. CZ9725, Ostrava, Prodloužená ul.
https://www.vymoly.cz/detail/ostrava-silnice-prodlouzena-4/

3. CZ9723, Ostrava, Horní ul.
https://www.vymoly.cz/detail/ostrava-silnice-horni-6/

4. CZ9504, Karviná, silnice U Vodárny
https://www.vymoly.cz/detail/karvina-silnice-u-vodarny/

5. CZ9583, Chroustovice, silnice č. 32271
https://www.vymoly.cz/detail/chroustovice-silnice-c-32271-1/

6. CZ9647, Stvolínky, silnice č. 263
https://www.vymoly.cz/detail/stvolinky-silnice-c-2635-2/

7. CZ9294, Sibřina, silnice Říčanská
https://www.vymoly.cz/detail/sibrina-silnice-ricanska-1/

8. CZ9637, Dobříš, ulice Plk. B. Petroviče
https://www.vymoly.cz/detail/dobris-silnice-plukovnika-b-petrovice-1/

9. CZ9521, Jindřichov, silnice č. 44020
https://www.vymoly.cz/detail/jindrichov-silnice-c-44020/

10. CZ8299, Skalice nad Svitavou, před žel. stanicí
https://www.vymoly.cz/detail/skalice-nad-svitavou-silnice/

Srážka se silnicí stojí průměrně 40 000 Kč

Do projektu je aktuálně zapojeno přes pět tisíc aktivních uživatelů z celé České republiky a jejich počet nadále roste. Výmoly.cz navíc pomáhají předcházet značným škodám na vozidlech. „Pokud motoristé nemají havarijní pojištění, vjedou do označeného výmolu a své auto poškodí, musí opravu většinou hradit ze své vlastní kapsy. Průměrně taková ´srážka se silnicí´ přijde až na 40 tisíc korun. S tím, jak rostou ceny servisních prací a přibývá čidel, senzorů a elektronických pomocníků v autech, očekáváme, že výše škody poroste,“ doplňuje Jan Marek z pojišťovny Generali.

Jak na škodu po „srážce se silnicí“

Pokud došlo k poškození vozidla kvůli vjetí do díry na silnici, existuje několik možností, jak situaci řešit:

  1. Umožní-li to bezpečnost na komunikaci, vše (auto, výtluk a jeho okolí) je přímo na místě potřeba zdokumentovat (fotografie, videa, svědecké výpovědi). V případě nepojízdnosti auta doporučujeme kontaktovat asistenční službu vlastní pojišťovny.
  2. Úhradu následků takové nehody lze žádat po vlastníkovi komunikace. U dálnic a silnic I. třídy je to stát. V případě silnic II. a III. třídy jsou to kraje, na jejichž území se rozbitý úsek silnice nachází. Místní komunikace vlastní obce.
  3. Za škodu odpovídá vlastník komunikace mj. v případě, že řidič díru nebo výtluk na silnici nemohl předvídat nebo nebyly dostatečně označené (např. dopravní značkou „nerovnost vozovky“). Vlastníci komunikace, respektive její správci mívají uzavřeno pojištění odpovědnosti, ze kterého se škoda může hradit.
  4. Každá situace se vždy posuzuje podle konkrétních okolností (dodržení předepsané rychlosti vs. stav vozovky atd.).
  5. Neodškodní-li vlastník komunikace, rychlejším a jednodušším řešením je úhrada opravy z havarijního pojištění (zvlášť u škod, kde došlo k rozsáhlejšímu poškození než jen např. k proražení pneumatiky – u havarijního pojištění je totiž potřeba počítat ještě se spoluúčastí).

Projekt Výmoly.cz už má na svém kontě i několik ocenění v rámci České ceny za PR a Internet Effectiveness Awards. Dále se probojoval na shortlist European Digital Awards v kategorii Inovace roku, European Excellence Awards a SABRE Awards EMEA.

Startuje 9. ročník ankety Nejhorší díra republiky

Dnes, 6. května 2019 odstartoval v pořadí již 9. ročník ankety o Největší díru republiky. Zároveň také byla vyhlášena cena Nejaktivnější kraj za rok 2018 – nejvíce nahlášených výmolů loňský rok opravil Jihomoravský kraj.

Startuje 9. ročník ankety Nejhorší díra republiky

Výmoly.cz a nadace pojišťovny Generali vyhlašují již 9. ročník motoristické ankety Nejhorší díra republiky. Prostřednictvím portálu Výmoly.cz pomáhají motoristé silničářům monitorovat stav českých silnic. Upozorňují na výtluky či celé úseky, které je potřeba opravit.

Data od veřejnosti v rámci projektu Výmoly.cz putují přímo k odpovědným silničářům. Díky jejich aktivnímu přístupu se dosud podařilo opravit téměř polovinu z více než 7 800 nahlášených výtluků. V pondělí 6. května 2019 vyhlásili zástupci portálu Výmoly.cz a nadace pojišťovny Generali vítěze ankety v kategorii o Nejaktivnější kraj. Tím se za rok 2018 stal Jihomoravský kraj, kde bylo v loňském roce opraveno nejvíce nahlášených výtluků. Ocenění bude zástupcům kraje předáno v průběhu měsíce května.

Zároveň dnešním dnem oficiálně odstartoval 9. ročník ankety Nejhorší díra republiky. Veřejnost tak na webové stránce www.vymoly.cz může nejen hlásit výtluky, ale také hlasovat pro ty nejhorší úseky nebo konkrétní díry na vozovce. Hlasování veřejnosti probíhá až do 31. července 2019.

Stav silniční sítě v ČR je alarmující

Výroční zpráva NKÚ upozorňuje na alarmující stav kvality českých silnic. Podle zveřejněných statistik je více než 50 % všech silnic II. a III. tříd v hodnocených krajích v havarijním nebo nevyhovujícím stavu. Dle zprávy NKÚ spočívá hlavní problém v neefektivních procesech a nedostatečné legislativě.

Tuto situaci potvrzuje také hodnotící zpráva Světového ekonomického fóra (World Economic Forum). V té se Česká republika ocitá v položce kvality silniční sítě na nechválihodném 74. místě ze 137 sledovaných zemí světa. Před námi jsou země jako Irán, Mexiko, Turecko, Namibie nebo Rwanda.

Kvalita silnic II. a III. třídy ve vybraných krajích

Kvalita silnic II.a III. třídy v ČR

Sledované kraje: Plzeňský kraj /PLZ/, Liberecký kraj /LIB/, Středočeský kraj /STČ/, Olomoucký kraj /OL/ a Královéhradecký kraj /KH/.

Zdroj: Výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu 2018

Důraz na inovace

“V letošním roce bude jedním z cílů projektu Výmoly.cz více otevřít diskuzi na téma inovací v souvislosti s kvalitou silnic. Těší nás, že se v roce 2019 například město Kopřivnice stane jedním z pilotních měst, které se v České republice inovacím otevírají a rozhodlo se poskytnout prostor k testování inovací na území města,” představuje plány pro letošní rok Petr Čaník.

Ministerstvo dopravy, jehož oddělení BESIP podpořilo projekt záštitou, má i letos na opravy silnic připravené finanční zdroje. „Aktivita krajů, které na podněty reagují a snaží se nejnebezpečnější vady na vozovce opravit, ukazuje, že projekt Výmoly.cz odvádí dobrou práci. Vidíme jasně měřitelné výsledky na základě informací přímo od řidičů. Bezpečná infrastruktura je klíčovým prvkem, který bychom neměli zanedbávat ani na silnicích nižších tříd,“ řekl vedoucí oddělení BESIP Tomáš Neřold.

Škody na autech v milionech

V důsledku silničních výtluků vznikají také škody na vozidlech. Jen pojišťovna Generali jich řeší ročně stovky. „Průměrná škoda na autě se po takovém střetu s vozovkou pohybuje kolem čtyřiceti tisíc korun,“ upřesňuje tiskový mluvčí pojišťovny Generali Jan Marek, a dodává: „Typicky se jedná o kombinaci více poškození – od proražených pneumatik, zničených disků kol, přes poškozené části podvozku až po těžší případy hnutých karoserií anebo prasklých čelních skel.“

Nahlášené a opravené výmoly v roce 2018

Nahlášené a opravené výmoly 2018

Spolupráce motoristů a silničářů

„Těší nás, že se správci silnic věnují velké části výtluků nahlášených motoristy na portál Výmoly.cz. Celková opravenost výtluků nově nahlášených v loňském roce dosáhla 40 %. A za celé období působení našeho projektu evidujeme opravenost u téměř poloviny všech nahlášených výtluků,“ komentuje opravy Petr Čaník, autor projektu Výmoly.cz. „To je podle mě nejlepší vizitka funkčnosti našich aktivit,“ doplňuje Petr Čaník.

Právě spolupráce se silničáři, nikoli útoky na jejich práci, patří mezi hlavní cíle projektu. „Ceníme si tohoi, že je projekt Výmoly.cz řadou správců silnic vnímán pozitivně. Za 9 let fungování projektu můžeme konstatovat, že projekt srozumitelným a funkčním způsobem zapojuje řidiče do sledování stavu silnic a umožňuje jim upozornit na ty úseky, které je trápí nejvíce. Řečeno zjednodušeně – možnost ovlivnit dění kolem sebe mají doslova ve svých rukou,“ říká Jan Marek, tiskový mluvčí pojišťovny Generali.

„Pilířem projektu jsou postřehy od samotných řidičů. Hlášení jsou předávána silničářům. Toto propojení oceňujeme. Funguje na podobném principu, jakým se dobrovolní Zpravodajové Zelené vlny coby nedocenitelný informační zdroj přímo podílejí na přípravě našeho spolehlivého dopravního zpravodajství,“ vysvětluje Štěpán Janda, vedoucí Zelené vlny Radiožurnálu, která je mediálním partnerem projektu Výmoly.cz.

Jak na škodu po „srážce se silnicí“

Pokud došlo k poškození vozidla kvůli vjetí do díry na silnici, existuje několik možností, jak situaci řešit:

  1. Umožní-li to bezpečnost na komunikaci, vše (auto, výtluk a jeho okolí) je přímo na místě potřeba zdokumentovat (fotografie, videa, svědecké výpovědi). V případě nepojízdnosti auta doporučujeme kontaktovat asistenční službu vlastní pojišťovny.
  2. Úhradu následků takové nehody lze žádat po vlastníkovi komunikace. U dálnic a silnic I. třídy je to stát. V případě silnic II. a III. třídy jsou to kraje, na jejichž území se rozbitý úsek silnice nachází. Místní komunikace vlastní obce.
  3. Za škodu odpovídá vlastník komunikace mj. v případě, že řidič díru nebo výtluk na silnici nemohl předvídat nebo nebyly dostatečně označené (např. dopravní značkou „nerovnost vozovky“). Vlastníci komunikace, respektive její správci mívají uzavřeno pojištění odpovědnosti, ze kterého se škoda může hradit.
  4. Každá situace se vždy posuzuje podle konkrétních okolností (dodržení předepsané rychlosti vs. stav vozovky atd.).
  5. Neodškodní-li vlastník komunikace, rychlejším a jednodušším řešením je úhrada opravy z havarijního pojištění (zvlášť u škod, kde došlo k rozsáhlejšímu poškození než jen např. k proražení pneumatiky – u havarijního pojištění je totiž potřeba počítat ještě se spoluúčastí).