Vyhlášení Nejaktivnějších výmolářů za období duben – říjen 2016

I nadále odměňujeme ty nejlepší výmoláře, kteří jsou nejaktivnější na portále Výmoly.cz. Kteří výmoláři byli v roce 2016 nejaktivnější?

Výmoláři měsíce dubna 2016

Za měsíc duben 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Tom M. – Získává za 4165 bodů a cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: David H. – Získává za 373 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Petr S. – Získává za 355 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce května 2016

Za měsíc květen 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Milan R. – Získává za 155 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: F. Y. – Získává za 70 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Miroslav P. – Získává za 60 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce června 2016

Za měsíc červen 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Tom M. – Získává za 2976 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: David H. – Získává za 135 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Martin P. – Získává za 75 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce července 2016

Za měsíc srpen 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Richard Ch. – Získává za 65 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: Daniel B. – Získává za 45 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Andrej B. – Získává za 45 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce srpna 2016

Za měsíc září 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Tom M. – Získává za 1330 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: Martin R. – Získává za 210 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: David H. – Získává za 155 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce září 2016

Za měsíc září 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Michal K. – Získává za 50 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: Martin N. – Získává za 45 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Eliška B. – Získává za 40 bodů cenu ve výši 500 Kč

Výmoláři měsíce října 2016

Za měsíc září 2016 se stávají nejaktivnějšími výmoláři portálu Výmoly.cz uživatelé:

  • 1. místo: Tom M. – Získává za 560 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 2. místo: David H. – Získává za 100 bodů cenu ve výši 500 Kč
  • 3. místo: Petr M. – Získává za 75 bodů cenu ve výši 500 Kč

Všem výhercům gratulujeme a děkujeme za spolupráci při monitorování stavu českých silnic pomocí portálu Výmoly.cz.

Objevujte nové výmoly a informujte kolegy řidiče a zejména pak správce silnic prostřednictvím portálu Výmoly.cz a staňte se i vy úspěšným Výmolářem. Vyhrát můžete ještě i v naší celoroční soutěži – nejaktivnější Výmolář a nejaktivnější Zpravodaj Zelené vlny roku 2016. Soutěž trvá až do 31.12.2016. Těšíme se na vaše fotografické úlovky a děkujeme vám za aktivní podporu!

Podrobné informace o soutěži naleznete na stránce Soutěž a podrobně v Pravidlech.

 

Dlážděný povrch a maximální rychlost 160 km/h. Historie českých dálnic je více než zajímavá

Ve 30. letech minulého století bylo tehdejší Československo jednou z nejvíce průkopnických zemí světa, co se týče stavby silniční infrastruktury. Už v roce 1935 spatřil světlo světa návrh počítající s dálničním spojením západních Čech a východního Slovenska. Během druhé světové války pak započala stavba dálnic, po kterých se mělo jezdit až 160 km/h.

Československo patřilo ke světové špičce. Většina návrhů skončila jen na papíře

Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí na světě, které začaly se stavbou dálnic. Oproti té současné se ale tehdejší síť hodně lišila, a to hned z několika pohledů.

Dnes může znít docela paradoxně to, že se v návrzích z této doby jakoby nepočítalo s velkými městy. Projekt Národní silnice Plzeň – Košice představený v roce 1935 počítal s tím, že bude dálnice míjet jak Prahu, tak Brno. A ani Baťova „Silniční magistrála,“ která by propojovala celé tehdejší Československo od Chebu až po město Velký Bočkov na Podkarpatské Rusi, se velkých měst neměla dotýkat.

Baťovým plánům zatnula tipec válka

Baťův projekt byl na rozdíl od Národní silnice Plzeň – Košice skutečně schválen. Realizace se ale vlivem druhé světové války nedočkal. Místo Silniční magistrály je začátkem listopadu 1938 pod taktovkou Německa vydáno rozhodnutí o vypracování projektu dálkové silnice spojující Prahu, Jihlavu, Brno, Zlín a hranice se Slovenskem.

19. listopadu 1938 pak Československo pod nátlakem podepisuje dohodu o stavbě „německé“ autostrády z polské Wroclawi přes Moravu do Vídně – měla se poblíž Brna křížit s dálkovou silnicí z Prahy na Slovensko. Ještě v prosinci téhož roku pak začínají práce na tzv. sudetské autostrádě vedoucí z Bavorska přes české území do Saska.

Němci chtěli na dálnicích až 160 km/h a částečně dlážděný povrch

Za německé okupace se na českém území začalo stavět hned několik dálnic. V tehdejších plánech se počítalo s tím, že bude povrch dálnic ze dvou třetin betonový, zbytek pak měl být dlážděný. To už je asi z dnešního pohledu nepředstavitelné. Na druhou stranu zcela nesrovnatelná byla tehdy i hustota provozu.

Každá dálnice měla mít svá odpočívadla a stanice nouzového volání

Ve válečných plánech se počítalo s tím, že se budou podél každé dálnice nacházet tzv. zásobiště. Šlo v zásadě o obdobu dnešních odpočívek s tím, že se zásobiště měla zpravidla stavět v místě napojení běžné silnice na dálnici. Důvodem bylo umožnit řidičům natankovat ještě před vjezdem na dálnici.

Poměrně sofistikovaná měla už tehdy být i správa dálnic. Dálnice měla být rozdělena na úseky v délce několika desítek kilometrů. O sjízdnost každého z nich se měl starat cestmistr, kterému byli podřízeni cestáři. Počítalo se i s hlásnou službou v případě nehody či jiných potíží. A v neposlední řadě měly být podél dálnic na každých 2-3 kilometrech rozmístěny stanice nouzového volání.

V dnešní době se z řad řidičů ozývá spíše nouzové volání po opravách a udržování bezpečného stavu českých silnic a dálnic. Chcete-li i vy připojit svůj hlas po zlepšení konkrétních silničních úseků, připojte se mezi aktivní přispěvatele portálu Výmoly.cz.

Slovu „dálnice“ bude zanedlouho 80 let. Víte, jak vzniklo?

Slovo „dálnice“ jakoby bylo v českém jazyce od nepaměti. Ve skutečnosti ale vzniklo až těsně před 2. světovou válkou. Jde vlastně o kombinaci slov „silnice“ a „dálková“ a hlavní motivací k jejímu zavedení byla snaha o nahrazení cizojazyčných slov jako „autostráda“ či „autodráha“.

Pokračování textu Slovu „dálnice“ bude zanedlouho 80 let. Víte, jak vzniklo?

Vyhlášení výsledků soutěže Nejaktivnější výmoláři roku 2015

Podobně jako v předchozích letech i letos oceňuje projekt Výmoly.cz své nejaktivnější přispěvatele v měsíčních i celoročních soutěžích. Rádi bychom tak poděkovali všem, kdo aktivně přispívají k monitorování stavu českých silnic. Děkujeme, že si všímáte silničních úseků, které je potřeba opravit, a že rovněž sledujete jejich opravy.

Soutěž o nejaktivnější výmoláře probíhala od 15. dubna 2015 do 31. prosince 2015. Představujeme vám řidiče, kteří přispěli největším počtem snímků poškozených silničních úseků a informací o jejich opravách.

Pokračování textu Vyhlášení výsledků soutěže Nejaktivnější výmoláři roku 2015